Markéta Šichtařová, ředitelka NEXT finance, ekonomka a finanční analytička připomíná, že svět se lidem jeví jako virtuální realita, v které vše funguje jinak, než si myslíme.
„Měli jsme s manželem pocit, že se tady lidem servírují obecná moudra o důchodové a zdravotní reformě, nebo o nezbytnosti eura a eurozóny, kterým mají všichni věřit, a že ve skutečnosti je to fikce. Od lidí se očekává, že budou šlapat jako poslušné ovečky, tak, jak se to politikům hodí, a že budou věřit všem legendám, které se jim předloží. Rozhodli jsme se risknout, že budeme – doufáme, že jen obrazně – upáleni na hranici jako Giordano Bruno, protože bourání těchto celospolečenských legend pozoruhodně osvobozuje. Navíc zkušenosti ze starých demokracií ukazují, že skutečně rozvinuté země obyčejně nikoho k ničemu nenutí,“ říká Šichtařová.
Do politiky jde člověk proto, že ho přitahuje moc nebo peníze
A pokračuje úvahou na téma proč vůbec člověk vstupuje do politiky.
„Buď ho přitahuje moc, nebo peníze. Když chce někdo v politice získat peníze, potřebuje úplatky; když chce získat moc, tak mu stačí pocit, že si z něj ostatní sednou s prominutím na zadek. A pokud někdo vstoupí do politiky s úmyslem, aby věci sloužily lidem, patří podle mého odhadu do zlomku zhruba pěti procent. Z těch pěti procent další polovina posléze odpadne. Lidé, kteří jdou do politiky s původně čistými úmysly, časem zjistí, že každé prosazení jednoho užitečného opatření vyžaduje zároveň jednu věc na hraně morálky. Prostě se to musí něčím vykoupit,“ popisuje současný stav Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
A upozorňuje na to, že jde však nikoli pouze o problém Česka, ale i celé Evropy.
Podle jejího mínění tu máme možnost sledovat jistou paralelu s Itálií zhruba před dvaceti lety.
Pochytání malých ryb nezmění zcela náš systém
„Když se podíváte, jak často máme volby, když zanalyzujete, jak je politické spektrum roztříštěné, jak často se střídá levice s pravicí, jak jde pravice doleva a obráceně, zjistíte, že podobné znaky vykazovala kdysi právě Itálie. Jediný rozdíl je v tom, že česká mafie není italskou mafií, nestřílí se tady – zatím, ale zamořenost politiky a finančně podnikatelské sféry je velmi podobná. Musím však dodat, že v posledním půlroce se u nás hodně změnilo. Veřejné mínění vykrystalizovalo proti korupci a počet řešených kauz výrazně vzrostl. I v tom bych viděla jistou paralelu s Itálií, kde se také svého času vzedmulo veřejné hnutí proti tamní mafii, a znaky, které byly na veřejnosti nejvíc vidět, byly potřeny. To ovšem neznamená, že pochytání malých ryb úplně změní systém,“ uvedla dále Šichtařová.
Psali jsme:
V rozhovoru pro časopis Statutární zástupce firmy pak prozrazuje známá ekonomka i to, v čem vidí hlavní příčiny krize ekonomiky, se kterou se i naše země potýká. Jako jeden z hlavních faktorů uvádí to, že se u nás neustále mění pravidla hry.
Neustále měnící se pravidla - to je zádrhel české ekonomiky
„Když se rozhlédnete po Evropě, zjistíte, že nejlépe prosperují země, které mají stabilní instituce ve smyslu zákonů – Velká Británie, Německo. To si sice prošlo mnoha systémy, nicméně třeba německá DPH na potraviny byla změněna naposledy, tuším, před dvaceti lety – a kolikrát se za tu dobu změnila DPH v České republice?“ ptá se Šichtařová.
Přiznává přitom, že také jednu dobu dělala poradkyni ministru financí.
„Myslíte, že něco z toho, co jsem mu radila, bylo použito v praxi? Rady se hodily jen pro hezká předvolební hesla. V praxi se potom kupčí s hlasy v parlamentu. Stoprvní poslanec je tím jazýčkem na vahách, jestli DPH vzroste, nebo nikoliv. Počátek celého problému spočívá v kombinaci financování politických stran a volebního systému – to, že je založený na poměrném hlasování, vede k velkému počtu stran ve sněmovně a ke vzniku vlády, jež je ve výsledku závislá na dvou třech poslancích. Důsledkem je, že žádná z těch vlád nemůže dělat nějak ideologické kroky – něco, v co by věřila. Když přijde nová vláda, nejprve zruší všechno, co udělala vláda minulá. My jsme tu od roku 1989 neměli vládu, která by řekla: Minulá vláda udělala spoustu chyb, ale nejhorší, co bychom teď mohli udělat my, je ta špatná opatření znovu měnit. Ačkoli byla špatná, nechejme je, protože stabilita je to nejlepší, co můžeme ekonomice dát,“ upozorňuje Šichtařová.
Nemá smysl nakupovat akcie, pokud jim nerozumíte
Mimo jiné došlo i na knihu s názvem Všechno je jinak, kterou napsala Šichtařová společně se svým manželem, rovněž ekonomem Vladimírem Pikorou. Kritizují v ní totiž mimo jiné důchodovou reformu. Nabízejí ale i nějaké řešení?
„Základem je mít peníze co nejvíc rozložené – v nemovitostech, zlatě… Nemá smysl kupovat akcie, pokud jim nerozumíte a máte k nim odpor – když něco nakupujete s odporem, nenakoupíte dobře. Neexistuje univerzální doporučení, ale uvedu příklad. Když budete mít tři roky do důchodu, snažte se minimalizovat své náklady na bydlení, případně si kupte něco, co bude mít trvalou hodnotu. Největší průšvih penzijních fondů je v tom, že hodnotu vložených peněz neudrží, a mohou je dokonce znehodnotit,“ radí závěrem Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: ahe, olb
