Renomovaný analytik: Krize pokračuje, jen ji zakryli. Tisknou eura, až se tiskárny zavařují a přijde další erupce

13.01.2014 6:37

ROZHOVOR Renomovaný politolog, expert na mezinárodní vztahy a analytik Petr Robejšek pro ParlamentníListy.cz mluví o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu a zmiňuje, která témata budou dominovat předvolební kampani. Docent Robejšek také varuje před iluzemi, že krize především v jižních státech EU skončily. Naopak stále trvají. Petra Robejška jsme se také zeptali na český euroskepticismus a naději na úspěch silně eurokritické strany ve volbách do europarlamentu.

Renomovaný analytik: Krize pokračuje, jen ji zakryli. Tisknou eura, až se tiskárny zavařují a přijde další erupce
Foto: Archiv PR
Popisek: Petr Robejšek

Anketa

Kterého ministra by Zeman určitě měl odmítnout?

4%
6%
63%
hlasovalo: 8948 lidí

Soudě podle mediálních výstupů, Němcům se přestává líbit přistěhovalectví z Rumunska nebo Bulharska. Pokud jsou tyto nálady reálné, mohou v budoucnu přinést i přehodnocení otázky imigrace jak v Německu, tak následně v celé EU?

Je trošku obtížné to opravdu realisticky zhodnotit, protože mediální obraz tohoto tématu, jak už to v médiích bývá, často neodráží i klima a pocit ve společnosti. Podle mého názoru, tedy člověka, který v té zemi žije, sensibilita pro migranty a problematiku nežádoucích migrantů sice existuje, ale není plošně rozšířená. Týká se to zejména těch skupin obyvatelstva, kterým se nevede dobře. To je klasický obraz. Takoví lidé k tomu jsou sensibilnější a hledají buď nějaký objekt, na který mohou svést svoji vlastní špatnou situaci, nebo se domnívají, že imigranti dostávají sociální dávky, které by měli dostávat oni, ale plošně to rozšířené není.

Německá společnost navíc, hlavně v mediální a politické úrovni, je velice politicky korektní, přičemž tento pojem výjimečně používám v pozitivním slova smyslu. Téma migrace je pro Německo mnohem více tabu než třeba pro Holandsko či Francii, a to z důvodů, které jsou jasné.

Fotogalerie: - Proti palestinské ambasádě

Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...

Jakou prioritu tato otázka v celoevropském měřítku má? Je to něco, co by bylo na pořadu dne?

Anketa

Pokud jste sledovali Moravcův pořad se Zemanem... Choval se dle vás někdo neslušně?

84%
12%
hlasovalo: 8202 lidí

Zcela jistě to bude hrát významnou roli při volbách do Evropského parlamentu v tomto roce, kde jistě hodně stran použije toto téma k mobilizaci svých voličů a volební boj je pro zjednodušování ideální. Pak najednou bude téma migrace hrát větší než reálnou roli. Voliči se budou cítit osloveni rétorikou určitých stran, budou ty strany volit a ty pak najdou své místo v Evropském parlamentu.

Mají se podle vás eurooptimisté těchto voleb kvůli všemu, co se v posledních letech v EU stalo, obávat?

Bezesporu. Ale pozornost jim musí věnovat i ti, které bych nazval eurorealisty, tedy třeba lidé jako já, kteří se snaží proces evropské integrace pozorovat a hodnotit objektivně a bez iluzí; iluze přenechávají eurooptimistům.

Fotogalerie: - Vypískání vlajky EU

Vypískání vlajky EU
Vypískání vlajky EU
Vypískání vlajky EU
Vypískání vlajky EU
Vypískání vlajky EU
Vypískání vlajky EU

Ti, kteří se na Evropu dívají realisticky, se musí snažit analyzovat to, jak bude Evropský parlament vypadat a potažmo i pracovat. Jestliže totiž hovoříme o tom, že je to instituce evropské integrace, tak tím, že se v Evropském parlamentu posílí složka protiintegračních stran (což sice předjímám, ale myslím, že se moc nemýlím), tak jakou roli může ještě parlament hrát v integračním procesu? Najednou v Evropském parlamentu, který byl ve své dikci, chování a rozhodnutích tendenčně proevropský, zazní silný eurokritický hlas; nebude to už jen Nigel Farage. Takový vývoj dále zpochybní roli Evropského parlamentu.

V jakém stavu je nyní ekonomicky Evropská unie jako celek? Existují hrozby propuknutí dalších krizí u některých jižních států?

Ty krize ale ve skutečnosti nikdy nepřestaly. Myslet si, že krize skončily, je chybná domněnka. Zažíváme jen mediální hrátky ohledně 0,1 procenta plus a dočasné neexistence spekulativních operací trhu proti té či oné zemi. To se však může velmi rychle změnit a s vysokou pravděpodobností i změní. Krize EU nepřestaly hlavně proto, že zásadní problém toho, co se odehrává na jihu Evropy a potažmo v celé eurozóně, je nekonkurenceschopnost velké části jihoevropských zemí a ta se samozřejmě nezměnila. Je pouze zakrytá, zapomenutá a zastřená. Evropská centrální banka tiskne, až se tiskárny zavařují, další peníze, kterými zaplavuje trh, jenž však tyto peníze nechce, protože není dost investorů, kteří by věřili v budoucí růst. ECB poskytuje peníze bankám, které je však neposílají do hospodářského oběhu, protože se bojí, že o ně přijdou. V takové situaci nelze hovořit o tom, že krize přestala.

Fotogalerie: - Zeman k aktuální politické situaci

Prezident Miloš Zeman promluvil k aktuální politic...
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman

Krize pokračuje a my jen můžeme čekat, jaká její další erupce se projeví. Já osobně si umím dobře představit, že právě v tomto roce se bude zase všechno koncentrovat na téma Řecko, dokonce ve spojitosti s možností, že Řecko případně eurozónu opustí. K tomu existují určité teoretické a praktikovatelné možnosti, které by i pro současnou řeckou vládu činily tento krok atraktivní.

Jak nahlížíte na diplomatickou přetahovanou mezi EU a Ruskem v otázce Ukrajiny?

Přišlo mi to trošku podivné, protože ruská pozice je naprosto jasná. Národní zájem Ruska je kontrolovat svoje předpolí, Ukrajina je nejen historicky, ale i emocionálně a geopoliticky pro Rusko klíčová. Ruský zájem udržet Ukrajinu ve své sféře vlivu je úplně jasný.

Nerozuměl jsem deklarovanému evropskému zájmu, proč se snaží vtahovat Ukrajinu do integračního procesu, když ještě nestrávili Bulharsko a Rumunsko. Tyto země jsou na tom ve srovnání s Ukrajinou lépe, a přesto dělají Evropské unii takové potíže, že si s nimi neví rady. Mám dojem, že snažení EU bylo spíše mediálně orientované. Přitom bylo velmi nešťastně a chybně koncentrované především na osobnost paní Tymošenkové, která sice vypadá velmi něžně, ale žádný anděl to není. Pokud se EU koncentruje jen na superstar nějakých disidentů, není to asi to pravé.

Celkově viděno byly „asociace ano, asociace ne“ v mých očích hrány z evropské strany naivně a víceméně polovičatě. Všem muselo být jasné, že Rusko udělá všechno pro to, aby udrželo Ukrajinu ve své zóně vlivu, a to se také stalo.

Který směr by z vašeho pohledu byl pro Ukrajinu lepší?

Je to sice těžko dosažitelný ideál, ale nejlepší by byla jejich vlastní cesta. Hlavním problémem je asi rozpolcenost na západní a východní část země včetně tomu odpovídajících motivací a zájmů občanů Ukrajiny žijících v té které části. Pro moje hodnocení je důležité, v jakém politicko-ekonomickém vývojovém stadiu se ta která nachází, jak vypadá její sociální systém a v jakém stavu je její ekonomika. Z této perspektivy přesahuje cíl přibližování se k Evropě současný potenciál Ukrajiny.

Kdyby, hypoteticky řečeno, nebylo Ruska a EU by bez jakýchkoli zábran integrovala Ukrajinu, měla by s ní ještě větší problémy, než již má s Bulharskem a s Rumunskem. Ukrajina ještě není na přibližování k EU zralá a EU sama již není tak silná na to, aby mohla financovat další země, které ve smyslu jejich ekonomické a politické vyspělosti na integraci do EU „nemají“.

Nejlepší asi bude to, co se i pravděpodobně stane, a sice že Ukrajina zůstane v kontextu a pod vlivem ruské politiky a bude se vyvíjet, byť i pomalu a protiřečivě, se spoustou nespravedlností a chyb, pomalým tempem a v rámci možností, které Ukrajina má. To vše s nadějí, že někdy bude možná dosažena taková úroveň vývoje této společnosti, že přiblížení se Západu bude nejen atraktivní, ale i proveditelné.

V posledním loňském průzkumu veřejného mínění vyslovilo důvěru v EU pouze 41 % Čechů. Jaký vývoj v této oblasti očekáváte do budoucna? Bude nespokojenost s unií dál stoupat?

Výzkumy veřejného mínění nejsou úplně tou nejspolehlivější formou, jak získat informace o tom, jak se společnost staví k onomu problému, ale dejme tomu. Podle mého názoru to, co pobuřuje mnohé české komentátory, tedy euroskepticismus a já bych řekl spíše eurorealismus, je schopnost rozeznat, co nám Evropská unie přináší a co nám bere.

A Evropská unie to, nejen Čechům, nedělá zrovna jednoduché se do ní zamilovat, když se plete do věcí, do kterých se plést nemá. Počínaje jídlem, nápoji, až po žárovky a vysavače. Nemůže pak očekávat, že jí bude vstříc plynout vlna nadšení a obdivu. Řekl bych, že tendence ke skeptickému postoji vůči EU zůstane v české společnosti asi na stejné úrovni a možná bude trošku stoupat. Tentýž vývoj považuji za pravděpodobný i v naprosté většině evropských států.

Dobře se na tom dá ukázat, že evropský projekt byl od samého počátku – a byl tak také prováděn - projektem elit, které si myslely, že vědí lépe, co je pro společnost dobré a neptaly se, co si o tom společnost myslí. Důsledkem byly i klesající účasti na volbách do Evropského parlamentu, klesající preference EU a celé evropské integrace.

Navíc se ukazuje, že EU není schopna řešit zásadní, tedy opravdu důležité problémy, ať už jde o eurozónu nebo třeba o energetickou politiku. Mnohé nasvědčuje dokonce tomu, že tyto problémy vůbec nejsou v rámci unie řešitelné.

Vidíte na české scéně nějaké významné existující nebo rodící se euroskeptické či eurokritické síly, které by byly schopny to téma nespokojenosti účinně vyzdvihnout?

Myslím, že ne. Něco takého by vzniklo v tu chvíli, kdyby Česká republika patřila do eurozóny a musela by přispívat na euroval. Pak by vznikla konkrétnější motivace jednak pro nějakou politickou sílu vzít tuto agendu za svou a vytvořit tak politickou nabídku, která by se obracela na reálnou politickou poptávku.

Z dnešního hlediska však v české populaci neexistuje poptávka po eurokritické straně. Toto téma bude hrát spíše okrajovou roli v programech a politice již existujících stran.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Legios Loco rozšiřuje závod na vagony v Nymburce

8:12 Legios Loco rozšiřuje závod na vagony v Nymburce

Firma Legios Loco spouští v Nymburce novou výrobní linku na produkci výsypných a kontejnerových žele…