Vláda bojuje za růst hospodářství. Podle ekonomů to ale stejně bude k ničemu

26.04.2013 17:43

Vláda otočila. Místo velkého šetření chce nyní pomoci ekonomickému růstu tím, že podpoří utrácení. Díky rekordně nízkým výnosům ze státních dluhopisů hodlá v příštím roce zvýšit výdaje v rozpočtu. Odborníci ale jejich krok příliš nevítají.

Vláda bojuje za růst hospodářství. Podle ekonomů to ale stejně bude k ničemu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí Miroslav Kalousek

„Z mého pohledu je to jenom odraz situace v Evropě,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Vladimír Pikora, ekonom poradenské společnosti Next Finance. Podle něj je výklad změny nejen v České republice jasný. „Zjistili, že to dělají špatně a že to k ničemu nevedlo,“ míní.

Vláda si od této změny strategie slibuje ekonomický růst. Ministr financí Miroslav Kalousek tak přišel s návrhem, který počítá s výdaji rozpočtu v roce 2014 1,122 bilionu korun. Nakonec odcházel s předpokladem utratit ještě o čtyři miliardy více.

"Spokojujeme se s tím, že deficit veřejných financí bude pod třemi procenty HDP, abychom vedle konsolidace veřejných financí zajistili i předpoklady pro ekonomický růst," řekl poté premiér Petr Nečas. "V momentě, kdy jsou úroky ze státních dluhopisů historicky nízké, není třeba dusit ekonomiku více, než je nezbytné,“ doplnil ho i ministr Kalousek.

K těmto předpokladům je ale Pikora spíše skeptický. „Já na ekonomický růst nevěřím, k tomu není potřeba politiků,“ tvrdí. „Nastartovat ekonomiku u nás je nesmysl, dokud se neoživí západní Evropa,“ dodává.

Ani člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Kohout změnu strategie příliš nevítá. „Moc velký efekt to mít nebude,“ myslí si. Zvýšit výdaje rozpočtu je podle něj nesrovnatelné se zvýšením daní, ke kterému se vláda odhodlala dříve. „Lepší efekt by to mělo, kdyby nezvyšovali daně,“ řekl ParlamentnímListům.cz. „Jsem z toho návrhu na rozpacích,“ dodal.

Změna rétoriky prý lidi pobídne k utrácení

Nečas s Kalouskem během představování nového konceptu hovořili také o tom, že díky změně jejich rétoriky by mohli lidé začít více utrácet a tím podpořit ekonomiku. "Více než 50 procent HDP je tvořeno spotřebou domácností,“ upozorňoval premiér.

„To by musel z politiků čišit optimismus, a ne přání,“ komentuje jeho slova Pikora. Podle něj vládní představitelé rozhodně nepůsobí tak, že vše vidí dobře, a proto zvyšují výdaje. „Oni naopak říkají: My jsme hrozně zoufalí, nic se nedaří,“ míní ekonom. To doplňuje i Kohout – ve výsledku je jedno, jakou má vláda rétoriku. Stejně záleží jen na lidech, jak budou nakupovat, a ti příliš na rétoriku politiků nedají.

Ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová pak upozorňuje ještě na jednu důležitou věc – celé toto počínání může být ve výsledku velice nebezpečné a může skončit větším zadlužením. „Začneme se více zadlužovat a státy budou kolabovat,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz.

Kromě České republiky totiž ke strategii „méně škrtů, více utrácení“ přistupují i další státy Evropské unie. „Je to stejné všude v Evropě. Německo a Francie s tím přišly před nějakým týdnem,“ připomíná Šichtařová. „Škrty nefungovaly, nebo fungovaly tak, že začaly bankrotovat státy,“ vysvětluje motivaci.

Už jednou jsme se spálili - šrotovným

V Česku ale vidí u těchto kroků problém. Zaprvé podle ní nemůže vláda jen tak podpořit ekonomiku – dlouhodobě se stejně ukázalo, že tak to nefunguje. Jako příklad uvádí ekonomka šrotovné, jež nezapříčinilo růst ekonomiky, ale naopak zvýšilo zadlužení. „My dneska vstupujeme podruhé do stejné řeky,“ poznamenává Šichtařová.

Druhé varování podle ní spočívá v tom, že vláda nepochopila jedno důležité pravidlo: Když bude udržovat stabilitu, státu bude nejlépe. A s tím přijde i ekonomický růst. Jenže v Česku vláda poměrně často mění strategie. „Ta udělá lépe, když se bude držet jednoho, než pořád měnit názory,“ míní ekonomka.

A jaké jsou motivace vlády k tomuto obratu od škrtů? Skutečně to je jen snaha nastartovat růst? „Spíš v tom vidím souvislost s politickým cyklem, s tím, že se blíží volby,“ míní Pikora. Za pravdu mu dává i Kohout. „To víte, že jsou za tím i volby, protože je potřeba vykázat i nějaké úspěchy,“ říká. Šichtařová se staví částečně proti. „Spíš bych za tím hledala celkový obrat v Evropské unii,“ myslí si. Ovšem uznává, že kdyby tento obrat přišel například před rokem, vláda by se do zvyšování výdajů možná tolik nehrnula. „Ten obrat přišel v době před volbami, a tak toho vláda využila,“ dodává ekonomka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Pavlína Nouzová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …