Žijeme v těžké době energetické krize a také v horentní inflaci. Vláda za této situace tak osekává výdaje i v oblastech, které dříve považovala za svoji prioritu, a jejich výraznou podporu si uvedla i do svého programového prohlášení. Příkladem může být základní i střední školství, kde si jejich ředitelé vehementně stěžují na pokles podpory, kdy jim chybí finance na různé výukové pomůcky i na další učební činnosti. To nám také přímo potvrdilo několik zkušených pedagogů z Moravskoslezského kraje.
Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
„Vím, že městský obvod, náš zřizovatel, má už vysoutěženou cenu energií pro tento rok, což je jistě dobře, nás ale trápí daleko jiné problémy. Více než energetická krize nás drtí nedostatek financí na modernizaci školy včetně jejího vybavení. Bohužel některá ‚chytrá hlava‘ zahrnula do jedné kolonky k financování náklady na učební pomůcky a další výuku, a například i náhrady pro zaměstnance za nemocenskou a nemocenské pojištění, takže letos, kdy jsme na tyto výdaje dostali o třetinu míň než vloni, nám nezůstane na pomůcky a další činnosti už vůbec nic. Nevím, jak budu třeba hradit výuku plavání pro naše děti, na kterou mi už nezbudou žádné peníze. Domnívám se, že vláda i naše společnost má jiné priority, než kvalitní vybavení škol a vůbec celkové solidní podmínky pro výuku. Pozval bych ty pány, co o nás rozhodují, k nám do školy, jestli by se jim líbily takové podmínky pro výuku jejich vlastních dětí,“ konstatoval Jan Šebesta, ředitel Základní a mateřské školy v Ostravě-Výškovicích.
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
„Se způsobem financování máme problém jako všechny základní školy v republice. Musím říct, že tak špatný rok v základním školství jsem ještě nezažil. Sice jsme dostali příspěvek na vzdělávací programy v rámci digitalizace výuky, nicméně všechny ostatní vedlejší výdaje, dříve běžné, jako na výlety, exkurze a podobně jsme museli škrtnout. Teď nám zase běží covid, takže náklady na úhradu nemocenských se opět zvýší. Výrazné krácení příspěvků z ministerstva školství, které se týká i kvality výuky, se nás rozhodně dotkne. Doufám, že si ale budu moct v dalších měsících některé peníze převést z jiných příspěvků, aby se situace v této oblasti alespoň částečně zlepšila,“ informoval ředitel velké Základní školy na Riegrově ulici v Opavě, kde se učí 545 žáků.
Ministerstvo školství: Dali jsme víc na digitalizaci výuky z dotačních fondů
Také na Novojičínsku se potýkají s nedostatkem peněz na vedlejší, nicméně důležité výukové činnosti a učební pomůcky.
„Sice jsme dostali finance na posílení digitální gramotnosti, nicméně na ostatní pomůcky k výuce nám peníze spíše chybí. O kolik nám byly finance zkráceny na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje, ze kterých lze financovat i nákup učebních pomůcek pro jakýkoli systém státního školství) pro letošní školní rok, to přesně nevím. Ve srovnání s předchozími lety bych to hodnotil asi tak, že nám v předminulém roce přidali na zkvalitnění výuky a v letošním roce nám to zas sebrali,“ sdělil ředitel Základní a mateřské školy Dlouhá v Novém Jičíně Ladislav Gróf.
Fotogalerie: - Před jednáním vlády
Ministerstvo školství ale tvrdou kritiku ze strany pedagogů odmítá a argumentuje tím, že sice letos zkrátilo příspěvky na výukové pomůcky a další činnosti oproti loňskému roku, nicméně ty jsou prý ale stále vyšší než v roce 2020.
„Snížení prostředků na tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje, ze kterých lze financovat i nákup učebních pomůcek pro jakýkoli systém státního školství) je nutné dát do kontextu s rokem 2020. Ministerstvu školství se totiž podařilo pro rok 2021 skokově navýšit objem prostředků na tyto výdaje o více než 1,4 miliardy korun. Jedním z důvodů pro toto skokové navýšení objemu financí byla potřeba posílit vybavení škol digitálními učebními pomůckami a posílit kompetence pedagogů v této oblasti. Vzhledem k tomu, že se pro rok 2022 podařilo vyjednat do této oblasti využití evropských prostředků z Národního plánu obnovy, tento důvod pro udržení objemu ONIV ze státního rozpočtu není v roce 2022 relevantní. Stále jsme však do ONIV školám rozepsali ze státního rozpočtu o 0,5 miliardy korun více než v roce 2020,“ uvedla Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která pak ještě dodala:
„Co se týká rozpočtů škol, v případě, že ředitel školy pociťuje objem prostředků za nedostačující, přispět může i zřizovatel, protože v případě obecních mateřských a základních škol je na školství vyčleněna v rámci rozpočtového určení daní nemalá částka na každé dítě a žáka – v roce 2022 jde o více než 15 tisíc korun. O využití těchto prostředků pak rozhoduje zastupitelstvo obce.“
Střední školy jsou také v problémech
Nedobrá situace ohledně financí na výukové prostředky panuje i na středních školách, jak nám kupříkladu potvrdil i ředitel jedné střední školy ve Frýdku-Místku.
„Snížení prostředků na ONIV nás zasáhlo dost dramaticky. Už v březnu nám z tohoto zdroje došly peníze, protože jsme je museli použít na proplácení nemocenských a karantén kvůli covidu. Byli jsme tak nuceni přesunout finance ze mzdových prostředků určených na platy pedagogů na účet ONIV, a to se samozřejmě nelíbí nikomu z našich zaměstnanců,“ prohlásil ředitel Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku Radovan Gaura.
Psali jsme:
Na Mendelově Gymnáziu v Opavě nám jeho ředitelka Monika Klapková sdělila, že by také přivítala, kdyby finance na neinvestiční výdaje zůstaly v stejné výši, jako tomu bylo v loňském roce, a že v tomto smyslu zaslali svůj podnět i na Krajský úřad v Ostravě.
Stejně jako na ministerstvu školství, tak i na krajských úřadech nejsou zřejmě detailně obeznámeni s problémy pedagogů i ředitelů středních škol ohledně financování dalších činností spojených s výukou. To potvrzuje i odpověď náměstka pro školství, mládež a sport na ostravském hejtmanství Stanislava Folwareczneho (ODS):
„Výrazná změna cen energií v letošním roce se škol zřizovaných Moravskoslezským krajem nedotkla. Díky vysoutěženým cenám elektřiny a plynu zůstaly na úrovni loňského roku. Zvýšené náklady na dálkové teplo kraj svým školám kompenzoval. Při snížení meziroční výše základního normativu na jedno dítě, žáka a studenta v oblasti ostatních neinvestičních výdajů tzv. ONIV pak došlo ze strany MŠMT ke kompenzaci finančních prostředků. A to z Národního plánu obnovy financovaného z evropského fondu Next Generation EU, ze kterého si mohly školy pořídit digitální učební pomůcky. O tom, že by krácení finančních prostředků ONIV ovlivnilo kvalitu školní výuky, nemáme žádné informace.“
Vysoké školy si dovedou poradit i jinak
Univerzity a další vysokoškolská zařízení nemají takové problémy s financováním výukových prostředků, jako to dnes můžeme pozorovat u základních a středních škol. Jsou financovány jiným způsobem a dovedou si sehnat prostředky i jinými formami své činnosti. V současné době se některé z nich zaměřují na úspory energie, jak nám například potvrdila Petra Halíková, tisková mluvčí VŠB – Technické univerzity v Ostravě.
„Mezi naše úsporná opatření pro zvládnutí energetické krize například patří – krácení semestru o dva týdny, snížení teploty v kancelářích, omezení topení na chodbách a v nevyužívaných prostorách, snížení teploty teplé vody, posílení energetického managementu a podobně. Samozřejmě řadu těchto úspor řešíme už delší dobu, nejen jako reakci na současnou tíživou situaci. Je důležité i podotknout, že náš semestr trval původně 14 týdnů, zkrácením o dva týdny se spíše přibližujeme k ostatním univerzitám.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
