Jak se díváte na problém imigrantů, kteří ve velkém zaplavují Evropu? Měl by je náš stát přijmout?

Určitě ne! Situace v České republice kolem národnostních menšin je žalostná. Naše vláda by se měla postarat především o naše lidi, co tu žijí –  a někteří živoří – a ne házet záchranné laso imigrantům. Máme dost svých problémů, které nikdo neřeší… Já jsem kdysi kandidoval do Senátu jako nestraník, ale neuspěl jsem. Zmiňují se o tom především proto, že jsem chtěl být nápomocný při řešení romského problému, studoval jsem sociologii a romistiku. A Romové vždy věří spíše svým lidem… Pak by se problémy mohly řešit úspěšněji.

Proč podle vás ti lidé utíkají z Afriky?

Těch důvodů může být více. Třeba  proto, že nemají práci nebo že jsou perzekuovaní, že nemají slušné jídlo, bydlení, nebo je tam prostě špatný režim. Pamatuji si na rok 1968, něco vzdáleně podobného jsme zažívali. Lidi opouštěli republiku v domnění, že venku je všechno ideální, že je tam čeká ráj. A leckoho nečekal! Byl jsem toho svědkem, když jsem sám žil v zahraničí. Naší lidé měli smůlu, emigrovali bez dostatečných informací, jak to v zahraničí chodí. Chyba byla v minulém režimu – ne všichni  mohli vycestovat, aby poznali, že, jak se říká, „bez práce nejsou koláče“ nikde. Dnes jsou hranice otevřené pro každého, ale musí na to lidé mít, takže zase vyjíždí jen někdo.

Ale zpátky k imigrantům. Jak už jsem se zmínil, naše vláda by se měla starat především o to, co se odehrává tady u nás doma. Schází tu pořádek, spravedlnost. Někteří nevědí, co z penězi – a ne vždy je vydělali pocivě – jiní jsou schopní z nouze někoho přepadnout pro dvě stovky. Vláda by měla pomoci těm, kdo nemají co jíst, kde bydlet. Dobré jméno ve světě si náš kabinet neudělá tím, že přijme uprchlíky. Ostatně pokud je přijme, tak se obávám, že se o ně stejně řádně nepostará. A oni budou chtít pokračovat dál. Navíc budou protestovat ti, co se tu narodili, tady žijí – a někdy jen přežívají pod lidskou důstojností. Řekl jsem si o audienci u pana prezidenta, kterému jsem chtěl obširnějí objasnit situaci kolem romské menšiny, jejíž život mám prostudovaný. Jeho výroky jsou sice někdy trochu peprné, ale v jádru má pravdu. Také si myslím, že ti, kteří říkají ano na přijímání uprchlíků, moc dobře vědí, proč ano. Když je přijmeme, dostaneme jistě z Evropského unie nějakou kvótu peněz – a to bude zas možnost pro vyvolené urvat něco pro sebe na úkor státu. Dočetl jsem se, že si v Bruselu stěžují na to, kolik milionů sem poslali z fondů EU na pomoc při odstraňování následků záplav a přitom se tady nic nezměnilo, skoro nic se neopravilo! Nějakou zkušenost už mám, procestoval jsem kus světa a vím, jak to chodí. Pokud by něco měl řešit náš stát, tak opakuji, že by to rozhodně neměli být uprchlíci, ale životní situace lidí, kteří nemají práci, nemají střechu nad hlavou, žijí z důchodu šest tisíc korun. Určitě ne všichni chtějí a mohou být milionáři, ale když už se tady někdo narodil, tak by měl mít kde bydlet a neměl by mít hlad. Těch, co se s tímto problémem u nás perou, není málo.

Není vám ale těch lidí v Africe a v Sýrii a v Iráku líto?

Je mi jich líto. Moc je mi jich líto! Když se dočtu, že se na lodích potápí stovky lidí a jsou mezi nimi i děti…Ta představá je bolestná. Ale přesto jsem přesvědčený, že pořádek by si měl udělat stát, z kterého lidé prchají. A tam by se měla napřít naše pomoc. 

Mnohdy prchají právě kvůli obavám z Islámského státu, což je vlastně teroristická organizace...

Ano, to je velký problém, vždyť to vidíte denodenně v televizních zprávách, jak se tam bojuje, jak se ničí domy, památky a jak tam umírají děti. Co se to děje v jednadvacátém století? Pan prezident měl pravdu, když řekl, že se nimi nedá smlouvat, že se s nimi musí bojovat. To totiž nejsou lidé, kteří by pochopili, o čem tu spolu hovoříme, co by vůbec chtěli někomu naslouchat. Prostě vezmou do ruky zbraň  a jdou se ve jménu Alláha vyřádit. To není o vlastenectví. A když bojují i děti...