Peníze přímo z Bruselu! Evropská unie přistavuje neziskovkám zcela nový žlab

25.04.2018 12:37

Fond má sloužit k zajištění stabilního financování neziskovek zabývajících se v členských státech oblastmi jako „úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám, a zásady pluralismu, nepřípustnosti diskriminace, tolerance, spravedlnosti, solidarity a rovnosti mezi ženami a muži“. Neziskovky mají dostávat peníze přímo z Bruselu, a ne přes „národní rozdělovny“ fondů EU. Podle schváleného usnesení Evropského parlamentu má nový systém zajišťovat rychlé a pružné postupy pro udělování grantů. „Jinak řečeno Brusel má dostat možnost proti neposlušným vládám členských států rychle mobilizovat vnitrostátní opozici, jejíž aktivity budou hrazeny z rozpočtu EU,“ varuje ekonom a publicista Martin Kunštek. Těžko se pak divit, že při placení řady takovýchto „nezbytností“ EU už nezbývají peníze na budování takových „zbytečností“, jako je celoevropská síť vysokorychlostních železnic.

Peníze přímo z Bruselu! Evropská unie přistavuje neziskovkám zcela nový žlab
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Ve čtvrtek 19. dubna Evropský parlament (EP) svým usnesením 2018/2619 (RSP) uložil Evropské komisi (EK) zřídit nástroj pro evropské hodnoty na podporu organizací občanské společnosti, které prosazují základní hodnoty v rámci EU na místní a vnitrostátní úrovni. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) nejde o nic menšího, než je zřízení dalšího evropského fondu, z něhož mají být financovány nevládní neziskové organizace, které v členských státech hlásají jedinou přípustnou pravdu o EU. „Bude se pod tím skrývat podpora prohlubování evropské integrace a posilování evropských institucí. Stane se z toho nástroj propagandy,“ varoval ve svém vystoupení český europoslanec. Ve zdůvodnění, proč pro návrh nehlasoval, uvedl, že „k tomu se veřejné prostředky nehodí“. Vzhledem k tomu, že návrh byl velkou většinou prointegračních poslanců schválen, tak zároveň vyzval EP, aby bedlivě hlídal, jak bude s penězi v tomto fondu hospodařeno. „Velmi se obávám toho, že peníze budou rozdělovány podle toho, kdo je s kým kde kamarád, a ne podle objektivních kritérií“ konstatoval Zahradil.

Další perla Věry Jourové

Návrh rezoluce předložila europarlamentu jménem Junckerovy komise česká eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová (dříve ANO). Minulý měsíc jej „posvětil“ i garanční výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Ve schváleném usnesení EP zdůvodňuje nutnost zřízení dalšího fondu tím, že EU přímo financuje neziskovky, které se touto činností zabývají v nečlenských státech, ale zatím nemá možnosti financování organizací občanské společnosti, které se snaží dosáhnout stejných cílů v členských státech EU. Možnosti Bruselu, jak je přímo financovat, jsou podle většiny europoslanců „velmi omezené, zejména pokud jde o organizace občanské společnosti působící na místní a vnitrostátní úrovni“. 

Kladivo na Orbána

Rozhodnutí EP je zřejmě reakcí na situaci v Maďarsku, Polsku a Rakousku, které jsou v řadě oblastí vůči politice Bruselu „rebelujícími zeměmi“ a jejichž vlády se  navíc se rozhodly zpřísnit pravidla působení neziskovek v zemi. Lídrem je v této oblasti zejména Maďarsko, jehož vnitrostátní parlament loni přijal zákon, v jehož důsledku bude muset zemi opustit Středoevropská universita, kterou zřídil americký miliardář maďarského původu George Soros. Stejně jako maďarská vláda premiéra Viktora Orbána (FIDES) se letos rozhodla „si posvítit“ na činnost neziskovek financovaných ze zahraničí i polská vláda premiéra Mateusze Morawieckého (PiS). K výraznému omezení finančních prostředků pro neziskovky zaměřené na podporu migrace letos přikročila i nová rakouská vláda lidovců a svobodných vedená kancléřem Sebastianem Kurzem (OVP). Uvedené tři  „rebelské vlády“ čelí za tento postup soustavné  kritice nevládních neziskových organizací napojených na finanční zdroje Open society fund zřízený právě Sorosem. Za řadou protivládních demonstrací v těchto zemích stály právě „nevládky“ napojené na Sorosovy peníze, kterým rebelské vlády zavřely „penězovody“ z vnitrostátních rozpočtů. A hlavně peněz z fondů EU, které jsou rozdělovány prostřednictvím vnitrostátních správních orgánů. Představitelé všech tří vlád navíc v současné době jednají o schválení podobného zákona, jaký platí v USA od japonského útoku na Pearl Harbour a podle něhož veřejné organizace, které přijímají finance ze zahraničí, musí v názvu mít označení, že jde o zahraničního agenta. Po nepokojích na sousedním Slovensku, které následovaly po dosud neobjasněné vraždě novináře Jána Kuciaka a z jejichž organizování jsou podezřelé rovněž neziskovky napojené na Sorosovy peníze, maďarský premiér Orbán vyhlásil, že bude v zájmu národní bezpečnosti usilovat o ukončení veškerého působení Sorosovy nadace v zemi. Podobný názor vyjádřil i rakouský kancléř Kurz.

Jako ve vatičce

Že jde o o reakci na přitvrzení vůči neziskovkám v členských zemích ne zrovna Bruselu nakloněných se lze dočíst i v bodě C recitálu, který obsahuje zdůvodnění rezoluce. V něm je uvedeno, že „mnoho organizací občanské společnosti nadále prosazuje tyto hodnoty, přestože čelí rostoucím obtížím při zajišťování potřebných finančních prostředků na nezávislé a účinné rozvíjení a provádění svých činností“.

Europoslanci projevili velkou péči o blaho neziskovek v členských státech. V bodě 5 zmocňovací části usnesení uložili Komisi úkol připravit zřízení evropského fondu tak, aby z něj bylo možné neziskovkám hradit nejen granty na projekty a iniciativy, ale i na placení základních provozních nákladů. V rámci způsobů financování z fondů EU jde o nebývalý luxus. Je docela zvláštní, že podobnou péči doposud evropští poslanci ani Komise neprojevili o organizace, které poskytují zdravotní či sociální služby. Nemocnice nebo domovy důchodců či hospice mohou z fondů EU čerpat peníze pouze na investice do vybavení, nebo na projekt nového způsobu léčby. Dosavadní pravidla poskytování dotací z evropského rozpočtu však neumožňují získávání peněz na běžný provoz. Tedy mimo jiné na platy.

Bruselská pátá kolona

V ČR nemají podobně komfortní způsob financování zajištěny ani školy. Základní a střední školy stejně jako vysoké školy a university si na úhradu svých nákladů musí vydělat tím, že vzdělávají dostatek žáků. Stát jim peníze poskytuje formou tzv. normativu na žáka či na studenta. Pro každý vzdělávací obor je Ministerstvem školství stanovena sazba, která je škole vyplácena za vzdělávání jednoho člověka. Z výnosů z těchto plateb si pak školy musí hradit platy, pomůcky a další provozní výdaje jako elektřina nebo vytápění. Některým základním a středním školám sice ještě poskytují provozní dotace zřizovatelé, jimiž jsou obce a kraje. I tak však mají školy rozpočty velmi napjaté. A vždy, kdy vláda rozhodne o zvýšení tarifních platů učitelů,  následuje snížení osobních ohodnocení a odměn.

Plně hrazené veškeré provozní výdaje bez ohledu na to, kolik práce odvedou, mají u nás pouze státní správa a bezpečnostní složky. Tedy policie, zpravodajské služby a armáda. Ty si ostatně platí státy všude na světě bez ohledu na to, jestli zrovna je válka, nebo kolik lidé páchají trestné činnosti. Prostě proto, aby stát byl připraven.

Logicky se však vnucuje otázka, proč by takto měly být financovány i politické neziskovky. Nabízí se odpověď, že Brusel si touto cestou hodlá v členských státech vybudovat a provozovat soustavu aktivistických „armád v civilu“. Které by případně mohl povolat „do boje“ proti legálně zvoleným vládám, pokud by vnitrostátní orgány neplnily dostatečně ochotně příkazy z Bruselu.

Peníze přímo z Bruselu

Toto podezření posiluje zejména fakt, že peníze nemají být podle bodu 6. zmocňovací části rezoluce rozdělovány neziskovkám běžnou cestou národních administračních center, ale rovnou z Bruselu. Všechny ostatní evropské dotace jsou vypláceny příjemcům v členských státech. Například dotace zemědělcům u nás vyplácí Státní zemědělský a interveční fond (SZIF), který je zřízen při Ministerstvu zemědělství. Žádosti o dotace podávají farmáři na centrále SZIF v Praze nebo na jeho krajských pobočkách. Příslušné „papíry“ jsou vyřízeny českými úředníky, kteří poté jednotlivým zemědělským podnikům rozesílají peníze. Podmínky čerpání dotací jsou sice schvalovány v Bruselu, ale jejich vyplácení jednotlivým příjemcům prováděí čeští státní úředníci. Na základě dokladů o vyplacených podporách pak stát po provedení kontroly správnosti výplat dostává z rozpočtu EU zpětně uhrazenou celkovou částku, která českým zemědělcům náleží.

V případě politických neziskovek však mají být národní agentury pro fondy EU z rozhodování zcela vyřazeny. Podle textu schváleného na návrh Evropské komise europarlamentem má být fond spravován přímo Komisí. Europoslanci přímo uložili Komisi, že postup pro podávání žádosti o grant by měl být „uživatelsky přívětivý a pro místní a vnitrostátní organizace občanské společnosti snadno přístupný“.

Že si touto cestou hodlá Brusel v členských státech zřídit něco jako neziskovkové „pohotovostní brigády“ dosvědčuje i ustanovení, podle něhož má tato forma organizace vyplácení dotací zajišťovat „rychlé a pružné postupy pro udělování grantů“. Brusel zřejmě už nemá čekat na to, až zase v další zemi vyhrají volby odpůrci pevnější evropské integrace a centralizace moci. Komise zřejmě má mít možnost finančně podporovat odpůrce euroskeptiků už v okamžiku, kdy se zjistí, že popularita protibruselských stran v zemi stoupá.

Peníze navíc

V tomto případě ovšem výjimečně nejde o centralizaci vyplácení podpor nevládním neziskovým organizacím. Ani o to udělat v dotacích pro politické neziskovky pořádek a zavést přehledný způsob jejich financování. Rezoluce výslovně uvádí, že jde o zřízení nového zdroje peněz. Přičemž stávající dotace, které jsou vypláceny cestou národních rozděloven evropských dotací mají zůstat zachovány. Bod 8 úkolové části rozhodnutí europarlamentu stanoví, že „tento nástroj by měl doplňovat již existující evropské a vnitrostátní nástroje a činnosti, které prosazují a chrání tyto hodnoty, a proto by neměl jít na úkor jiných evropských či vnitrostátních fondů a činností v této oblasti“.

Dnes mohou neziskovky čerpat z řady dotačních titulů, které jsou spravovány národními administračními centry vyplácejícími evropské dotace. U nás má téměř každé ministerstvo svoji vlastní organizaci, která rozděluje peníze z fondů EU. Do nich proudí finance z osmi dosud zřízených evropských fondů. Jsou jimi:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj,
  • Evropský sociální fond,
  • Fond soudržnosti,
  • Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované osoby,
  • Evropský námořní a rybářský fond,
  • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova,
  • Azylový a migrační fond,
  • Fond pro vnitřní bezpečnost.

V rámci víceletého fiskálního rámce, který má začít platit od roku 2021 by měl být nově zřízen i fond pro neziskovky. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu by se měl jmenovat „Nástroj pro evropské hodnoty – určený k prosazování a ochraně hodnot zakotvených v článku 2 SEU, zejména demokracie, právního státu a základních práv“. Jako v řadě jiných případů jde o bizarní název. Ovšem fakt, že politické nezikovky mají mít svůj vlastní evropský fond napovídá o tom, že eurokraté považují jejich financování za politickou prioritu nejvyššího významu. Důležitost „boje s vnitřním nepřítelem“ v jejich očích zřejmě dosáhla takového významu, jaký je kladen zajištění dostatku potravin pro obyvatelstvo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Andrej Babiš a EU: Akce PL protrhla hráz. Sype se to ze všech stran

9:10 Andrej Babiš a EU: Akce PL protrhla hráz. Sype se to ze všech stran

ANKETA Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ve svých tweetech rázně hájil premiéra Babiše. „Za vším hledej…