Pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru se tu zabývají vědci z Astronomického ústavu AV ČR (ZDE). A rozhodně nezapomínají na návštěvníky, pro něž pravidelně pořádají prohlídky, vzdělávací akce či komentované pozorování nebeských úkazů. Samotný areál s parkem je volně přístupný.

Když se Josef Jan Frič, syn revolucionáře Josefa Václava a vnuk vlastence Josefa Františka, toulával krajinou kolem sázavských meandrů, obracel svůj zrak častokrát vzhůru ke hvězdám. Astronomie byla jeho velkým koníčkem, svou profesní kariéru ovšem zasvětil podnikání – zařídil si s bratrem na Vinohradech malou továrnu na měřicí přístroje, vyráběl sacharometry pro cukrovary, barometry a časem i geodetické přístroje. V roce 1897 mladší bratr Jan Ludvík zemřel a Frič se rozhodl, že na jeho památku vybuduje českou vědeckou hvězdárnu.

Plány na pozorování hvězdné oblohy se zde rodily od května 1906 v budově, v jejímž štítu dodnes stojí překvapivý nápis „… jsou-li tam žáby taky“. Kdeže mají být? A proč zrovna žáby? To Jan Neruda, rodinný přítel bratrů Fričových, v jedné z básní své sbírky Písně kosmické dumá prostřednictvím rozhovoru žab v kaluži nad tím, zda jsme ve vesmíru sami. I proto je v areálu Ondřejovské hvězdárny odkazů na obojživelníky víc, ale nebudeme prozrazovat kde, abychom vás neochudili o zážitek při jejich hledání.

Dvoumetrový kolos