Zavedení kontrolního výkazu v navrhované podobě jako povinné součásti DPH výkaznictví by paradoxně dopadlo jak na malé podnikatele a živnostníky, tak i na velké firmy, a to znatelným zvýšením administrativy. To vše v situaci, kdy lze oprávněně pochybovat o tom, zda tyto výdaje skutečně povedou ke srovnatelnému příjmu na straně státního rozpočtu, ale také o tom, zda již existující data a nástroje nejsou k tomuto účelu dostatečné.

Zavedení kontrolního výkazu znamená velmi zjednodušeně to, že každý plátce DPH bude muset společně se svým daňovým přiznáním odevzdat vždy také kompletní přehled všech vystavených a přijatých faktur od jiných plátců (včetně čísla každé faktury, data, identifikace protistrany a typu plnění atd.) – kvartálně nebo měsíčně.

Od kontrolního výkazu si vláda slibuje především možnost rychleji a účinněji zakročit proti daňovým podvodům. „Zásadním předpokladem pro fungování tohoto nástroje je ovšem skutečnost, zda daňová správa skutečně dokáže takto obrovský objem dat zpracovat a zanalyzovat“, namítá Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP. Pokud by totiž byl kontrolní výkaz skutečně zaveden, dostanou se k finančním úřadům data o statisících transakcí, které musí software nejprve vyhodnotit a poté poskytnout pracovníkům FÚ relevantní výstup. Bez skutečně sofistikovaného systému hrozí, že FÚ nebudou moci získaná data kvalitně zpracovat, analyzovat a následně využít, a kontrolní výkaz bude pouze zbytečnou administrativní zátěží pro plátce DPH bez jakéhokoliv pozitivního efektu.