„První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou. Podle posledních odhadů se například v oblasti Beskyd včetně přilehlé pohraniční oblasti Slovenska vyskytuje kolem 10 rysů. Převážně na slovenské straně Javorníků se zdržuje větší vlčí smečka, zatímco na území CHKO Beskydy se nadále pohybují spíše jednotliví vlci. Do Slezských Beskyd přecházejí vlci z Polska. O medvědici Emě, která se přesunula z Beskyd na Slovensko, už nemáme žádné zprávy. Na jaře 2020 byly zaznamenány dva případy medvědích škod na včelstvech ve Veřovických vrších a ve východní části Moravskoslezských Beskyd. Později byl výskyt medvěda potvrzen na slovenské straně Javorníků. Je možné, že kvůli stále častějšímu vyrušování lidmi se medvědi zdržují v nejodlehlejších lokalitách, kde unikají pozornosti,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, která mapování každoročně koordinuje.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva