Pro zadržení vody v krajině je totiž podstatná její struktura – čím více mokřadů, tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Proto v minulých letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR podpořila stovky projektů, které vodu do naší krajiny pomáhají vrátit. To prospívá i řadě vzácných druhů rostlin a živočichů, zlepšují se tak místní klimatické podmínky a snižuje riziko povodní.
Od roku 2014 bylo schváleno pro posilování přirozených funkcí krajiny několik stovek rozsáhlejších projektů za více než 3,1 mld. korun a více než tisícovka drobnějších akcí za 67 milionů. Zdrojem financí je v prvním případě evropský Operační program Životní prostředí, v druhém národní krajinotvorné programy. AOPK ČR tyto programy administruje [2] .
„Snažíme se, aby podobných projektů bylo co nejvíce. Spolupracujeme s vlastníky pozemků, hospodáři, přímo v terénu ukazujeme, že podobné akce mají smysl. Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla,“ říká ředitel AOPK ČR František Pelc.
Níže je uvedeno několik zajímavých projektů. Patří mezi ně obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, revitalizace Loděnického potoka u Nenačovic, budování tůní v Českém středohoří a na Vysočině, obnova rašelinišť v Beskydech, či rozsáhlý projekt, který by měl mimo jiné zlepšit kvalitu vody v Máchově jezeře.
Příklady zajímavých projektů
Olomoucký kraj, obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví
Jeden z nejdelších souvisle opevněných úseků řeky se dočkal revitalizace
Čtyřkilometrový úsek koryta poblíž Štěpánova a Horky nad Moravou měl sice přirozenou trasu, avšak kamenný zához bránil meandrování koryta. Na místo nastoupily kráčející bagry, kamenný zához vytřídily a z některých kamenů vytvořily další ostrůvky, výhony a dnové pásy. Toto řešení je také efektivní a velice levné. Největším přínosem celého projektu je oživení největší moravské řeky, díky kterému bude koryto postupně měnit svoji trasu i charakter břehů. Již teď tu lze sledovat stovky metrů příkrých hlinitých břehů, kde mohou na jaře hnízdit ledňáčci či břehule. Taktéž dalším ptačím druhům (kulíci a pisíci) přibude díky štěrkovým lavicím řada nových hnízdících možností. Rozlévání vody v přirozených meandrech také podpoří zadržení vody v okolních lužních lesích. Na projekt přispěl Operační program Životní prostředí v celkové výši zhruba 4 mil. Kč.
Karlovarský kraj
Revitalizace národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště
Jedinečné území národní přírodní rezervace bylo v minulosti především kvůli těžbě rašeliny odvodněno, lesy byly stejnověké, především smrkové, poškozené přemnoženými jeleny.
Po převzetí rašeliniště do majetkové správy započala AOPK ČR připravovat jeho rozsáhlou revitalizaci. Na ploše 196 hektarů bylo na odvodňovacích kanálech instalováno 2228 přehrážek, které zpomalují povrchový i podpovrchový odtok vody z území. Na 29 hektarech byly vysazeny původní dřeviny, tedy buky, jedle, jeřáby a smrky a ochráněny před zvěří Byl také opraven středověký Seidlův rybník, zachytávající vodu tekoucí z rašelinných luk
Středočeský kraj
Revitalizace Loděnického potoka u Nenačovic
Původní velmi zahloubené geometrizované koryto nahradilo mělké a několikanásobně širší revitalizované koryto s členitou kynetou pro běžné průtoky (OPŽP, Povodí Vltavy, s.p., 27 mil. Kč, realizace 2015).
Moravskoslezský kraj, Kozmické ptačí louky
Obnova tůní a revitalizace mokřadu
Nivu řeky Opavy u obce Kozmice tvoří systém mokřadů a květnatých podmáčených luk. Je domovem celé řady ptačích druhů, obojživelníků a hmyzu. Nynější projekt navazuje na přechozí a spočívá ve vybudování komplexu 11 tůní různých velikostí a hloubek s jiným sklonem svahu. Napomáhá tak obnově vodního režimu a zadržení vody v krajině. Nové vodní plošky byly ihned zabrány řadou obojživelníků, zejména ropuchou zelenou a následně se v okolí tůněk objevila hnízda řady ptačích druhů (kulík říční, čejka chocholatá, racek chechtavý či vodouš rudonohý). Akce byla podpořena z Operačního programu Životní prostředí s celkovými náklady 7,5 mil. Kč.
Liberecký kraj, Opatření v povodí Robečského potoka v národní přírodní památce Swamp
Posílení ochrany vzácných rašelinných biotopů
Cílem bylo ochránit unikátní společenství řas, cévnatých rostlin a bezobratlých organismů v rašelinných jezírkách před průnikem vody z Máchova jezera. Dalším úkolem bylo zlepšit kvalitu vodu v Máchově jezeře a stav přilehlých mokřadů zamezením přitékajícího sedimentu z blízkého Břehyňského rybníka. Zdrojem financí byl Operačního programu Životní prostředí. Konkrétní opatření v terénu popisuje Ladislav Pořízek z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj: „Rekonstrukce hrázky v NPP Swamp pomáhá uchránit toto unikátní a historicky proslulé naleziště vzácných druhů řas i vzácné hrotnosemenky hnědé před průnikem vod s odlišným chemismem. Odbahnění pak, společně s úpravou rybí obsádky, umožňuje zlepšovat kvalitu vody v Máchově jezeře, což má pozitivní vliv i na okolní mokřadní fenomény. Pravidelné sečení mokřadních luk v NPP Swamp nám pak pomáhá uchovat vzácné druhy rostlin, například orchidejí hlízovců či prstnatců.“
Plzeňský kraj, přírodní rezervace Nový rybník
Mokřady pro obojživelníky
Nový rybník je jedna z nejmladších přírodních rezervací v Plzeňském kraji a byla vyhlášena na ochranu hnízdících a migrujících ptáků. V loňském roce zde AOPK ČR na svých pozemcích vytvořila tři tůně a rozšířila tak mokřadní biotop. Z odtěžené zeminy byla v jejich blízkosti vytvořena "hnízdní stěna", která by měla sloužit k hnízdění břehulí a ledňáčků. Celá akce byla financována z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny v hodnotě 577 397 Kč.
„Nově vytvořené tůně by měly sloužit pro rozmnožování obojživelníků, kteří jsou v centrální vodní ploše pod velkým tlakem zde hnízdících racků. Zajímavým prvkem je vybudování hnízdní stěny. Ta má sloužit pro ptáky, kteří vyvádějí mláďata v norách v březích přirozených toků. Takových je v naší krajině nedostatek,“ doplnil Zdeněk Myslík z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Český les.
Kraj Vysočina, přírodní učebna Hliníky v Křižánkách
Odpadky nahradí obojživelníci a vážky
Přírodní učebna Hliníky leží u obce Křižánky na okraji přírodní rezervace Meandry Svratky u Milov. Toto místo dříve sloužilo k těžbě jílu, po které zde zůstaly terénní deprese. Ty se postupem času zaplnily vodou a plocha zarostla náletovými dřevinami. Taktéž zde vznikla černá skládka. Za společného úsilí AOPK ČR (Správy CHKO Žďárské vrchy), Sdružení Krajina, obce Křižánky a základní školy Křižánky se povedlo lokalitu vyčistit a revitalizovat zdejší tůně. Doplněno bylo zázemí pro terénní výuku křižáneckých školáků, hadník a hmyzí hotel. Akce byla podpořena z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny částkou 113 445 Kč.
„Na této akci je kromě obnovy mokřadního biotopu také velmi cenná spolupráce mezi místními občany a ochranou přírody. To, že se lidé vlastníma rukama podíleli na obnově této lokality, mělo obrovský význam. Určitě teď nebude hrozit, že by zde opět vznikla černá skládka,“ konstatuje Petra Doležalová z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
Kraj Vysočina, rybník Dolní Bradlo u Jihlavy
Nové tůně pro kuňku obecnou a další živočichy
Kuňka obecná zde byla dříve hojně rozšířená, ale v posledních letech kvůli nevhodnému hospodaření téměř vymizela. V roce 2018 se tu vybudovaly nové tůně, které ve spojení s okolní mozaikou vodních ploch, rákosin a luk poskytují vhodné prostředí pro kuňku i ostatní obojživelníky. Zdrojem financí byl Program obnovy přirozených funkcí krajiny, s jehož pomocí tu bylo vytvořeno celkem 535 m2 tůní za 78 150 Kč.
„Ač se zdá budování nových vodních ploch poblíž stávajících zbytečné, není tomu tak. Mnozí živočichové potřebují ke svému životu odlišné podmínky než ty, které panují v rybničních soustavách ovlivněných rybí obsádkou. Snad právě díky těmto drobným zásahům budeme moci i do budoucna slýchat hlas kuňky a sledovat kroužící ptáky nad hladinou. Tůně navíc pomáhají v době sucha k retenci vody v krajině,“ řekl Martin Černý z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
Ústecký kraj, tůně u obce Touchořiny v CHKO České Středohoří
Zemědělec vrací vodu do krajiny
Z iniciativy místního zemědělce Petra Horčíka vzniklo v posledních dvou letech deset nových tůní o velikostech mezi 40 až 160 m2. Během horkého léta 2018 byly navzdory okolnímu suchu tůně dostatečně zaplněny vodou, a proto poskytly útočiště pro řadu živočichů vázaných na vodu. Vhodné místo pro rozmnožování zde našel i čolek obecný, čolek horský, čolek velký a ropucha obecná, skokan štíhlý či skokan hnědý. Náklady na zbudování tůní byly pokryty z Programu péče o krajinu,
Moravskoslezský kraj, podmáčené a rašelinné smrčiny v CHKO Beskydy
Revitalizace nejvzácnějších lesních biotopů
Podmáčené smrčiny s drobnými rašeliništi se v Beskydech vyskytují jen na několika málo místech, například v údolích Černé Ostravice, Velkého potoka a Čeladenky na Podolankách. Ohrožuje je vysušování. Projekt z Operačního programu Životní prostředí napomohl obnově jejich vodního režimu pomocí hrazení starých odvodňovacích příkopů dřevěnými přehrážkami, jejich obnovou a mapovaním již existujících přehrážek. Cílem této revitalizace bylo zpomalit odtok vody a zajistit opětovné zavodnění na lokalitách. V roce 2018 také došlo k výřezu smrků na nejcennějších rašeliništích v Černé Ostravici, kde se vyskytují vzácné rašelinné druhy rostlin jako suchopýr pochvatý a rosnatka okrouhlolistá.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
