Zásadním argumentem pro zavedení specializace na domácí násilí mezi pracovníky státních orgánů a institucí je dosavadní praxe z oblasti spolupráce intervenčních center s útvary Policie ČR, orgány veřejné správy a sociálně právní ochrany dětí, se zdravotnickými zařízeními, soudy a poskytovateli sociálních služeb.

Často už v prvním kontaktu s ohroženou osobou dochází z neznalosti problematiky k závažným profesním pochybením. Objevují se nedostatky, které mají za následek nikoli ochranu, ale sekundární viktimizaci obětí. Existují velké rozdíly v úrovni ochrany napadených osob i v kvalitě práce orgánů činných v trestním řízení.