Tak shrnuje zkušenosti ze své advokátní praxe JUDr. Alena Andruško, Ph.D., která nedávno pomohla vysoudit od vydavatelství Empresa Media odškodnění ve výši 900 000 korun rodině herce Karla Rodena.
„Dělali jsme v kanceláři průzkum, jaké částky soudy v průměru na zadostiučinění za porušení osobnostních práv za posledních pár let přiznávaly, a dospěli jsme k závěru, že se pohybují v řádech statisíců, nejčastěji kolem 200 000 korun,“ říká Alena Andruško.
„Pravdou je, že v několika případech se výše zadostiučinění přiblížila k milionu korun, včetně mých klientů, ale zatím je to výjimkou. Dosáhl na něj, pokud vím, pan Töpfer, nebo například pan Vašut“ dodává advokátka.
„S ohledem na absenci ekonomicky zdůvodnitelného, racionálního a zpětně přezkoumatelného postupu posuzují soudy tyto záležitosti v kontextu minulých judikátů a obecných zásad slušnosti,“ potvrzuje Pavel Tůma, partner české poradenské společnosti APOGEO.
S Petrem Novákem ze znaleckého ústavu APOGEO Esteem poslední dva roky intenzivně pracovali na metodice, která by současný stav pomohla změnit.
„Pro lepší představu, jak by mohla tato metodika v praxi fungovat, jsme zpracovali případovou studii vycházející z reálného sporu spisovatele Michala Viewegha s bulvárním deníkem,“ popisuje Tůma.
Autor, který byl v tisku neprávem obviněn z milostného románku se studentkou, požadoval jako náhradu újmy 5 milionů korun. Městský soud v Praze mu ale přiřkl jen 50 tisíc, odvolací Vrchní soud částku sice zvýšil, stále však činila pouze 200 tisíc Kč. Ústavní soud pak označil i tuto sumu za nepřiměřeně nízkou.
Podle metodiky APOGEO Esteem se výše částky, která by odpovídala intenzitě zásahu do spisovatelových práv, pohybuje mezi 2 974 000 - 3 966 000 Kč.
„Pro kvantifikaci vzniklé nemajetkové újmy jsme použili metodiku založenou na ekonomicky zdůvodnitelné a racionální paralele lidské osobnosti s duševním vlastnictvím, a to na bázi analogie s licenčním poplatkem využívající čistě tržních dat s možností zpětné přezkoumatelnosti,“ vysvětluje Novák.
Ekonomickou sílu vydavatelství bulváru ale zatím české soudy v praxi většinou ignorují. „Namísto toho, aby při stanovení výše zadostiučinění zohlednily majetkové poměry jednotlivých vydavatelství k naplnění preventivně sankční funkce zadostiučinění, zdá se, že je více zajímají spíše majetkové poměry poškozeného – hlavně, aby na tom moc nevydělal,“ konstatuje Alena Andruško.
Náklady řízení jsou přitom vysoké, většinu z nich je navíc třeba uhradit hned na počátku. Nejedná se jen o právní zastoupení, ale také o soudní poplatek, který se odvíjí od výše požadované částky zadostiučinění a v těchto případech činí zpravidla 5 % z požadované částky. Délka soudního řízení se pak pohybuje zhruba mezi jedním a půl rokem až třemi lety. „Někdy se poškození domohou spravedlnosti až u Nejvyššího soudu ČR, případě až u Ústavního soudu – tedy ještě o několik let psychického vypětí a několik proinvestovaných desítek tisíc později,“ připomíná advokátka.
V konečném důsledku se proto podle ní pro soudní obranu rozhodne velmi, velmi málo poškozených. „Spravedlnost, zdá se, v této oblasti zatím není pro každého,“ dodává.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
