Na rozdíl od ostatních elektronových mikroskopů, umožňujících zobrazit pozorovaný objekt pouze ve dvou rozměrech, dokáže nový rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS vytvořit třírozměrný obraz vzorku. Badatelům to otevírá zcela nové možnosti, jak nahlédnout do nejmenších částí biologických objektů – buněk či jakýchkoli jiných biologických vzorků – a zjistit, jak jsou uvnitř uspořádány a jak fungují.
Velkou předností mikroskopu je široký rozsah zvětšení, který začíná na zvětšení 20x, kdy lze zobrazit plošku 3 x 3 milimetry. Zkoumané vzorky lze ovšem zvětšit až 600 000x. „Kdybychom se při stejném zvětšení dívali ze Země na Měsíc, mohli bychom tam pozorovat objekty přibližně o velikosti tenisového míčku,“ uvádí příklad Jana Nebesářová, vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie Biologického centra AV ČR. Díky vysokému rozlišení je možné vidět v pozorovaném vzorku detaily o velikosti kolem jednoho nanometru, jinými slovy jedné miliardtiny metru.
Povrchový (dvourozměrný) snímek štěnice pořízený novým mikroskopem Apreo
Mikroskop je navíc vybaven speciálním krájecím zařízením v komoře vzorku, které ze vzorku odřezává tenké plátky s nepatrnou tloušťkou, zhruba od 20 nanometrů. Pro představu: tloušťka běžného kancelářského listu papíru je přibližně 0,1 milimetru. Abychom z něj získali ultratenké řezy s tloušťkou 20 nanometrů, museli bychom ho nařezat na pět tisíc plátků.
Jak vznikne 3D obraz?
Trojrozměrný model dokážou vědci sestavit právě díky tomu, že pomocí mikroskopu vzorek postupně seřezávají a vytvářejí sérii zobrazení. První takový obraz začnou jihočeští vědci vytvářet v nejbližších dnech. Půjde o sací ústrojí klíštěte.
„Na povrchu vzorku se nasnímá vybraná oblast a odkrojí se další řez a opět se zaznamená další snímek dané oblasti. Tímto plně automatizovaným postupem se získá řada snímků, ze kterých je možné vytvořit třírozměrnou rekonstrukci studovaného biologického objektu, například celé buňky, prvoka nebo hlavičky rybí tasemnice,“ vysvětluje Jana Nebesářová.
První v republice
V naší zemi jde o první instalaci takto vybaveného rastrovacího elektronového mikroskopu, a Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR se tak zařadila mezi několik evropských pracovišť vybavených touto technikou. Vzhledem k ceně, která se pohybuje v řádu desítek milionů korun, bude mikroskop sloužit mnoha vědeckým týmům. Největší příležitost využívat ho k řešení svých projektů budou mít výzkumníci a studenti Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.
Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR pod vedením Jany Nebesářové funguje už 28 let a za tu dobu si vydobyla mezinárodní prestiž. Kromě poskytování servisu vědeckým týmům laboratoř spolupracuje i s výrobci elektronových mikroskopů v Brně, jimž připravuje testovací biologické preparáty pro vývoj nových metod a techniky elektronové mikroskopie.
Česká republika patří ve výrobě elektronových mikroskopů mezi světové velmoci; vyrábí zhruba 30 procent světové produkce. Rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS, instalovaný na Biologickém centru AV ČR, vyrobila v Brně firma Thermo Fisher Scientific.
Povrchový (dvourozměrný) snímek roztoče rodu Varroa, způsobujícího infekční onemocnění včel
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
