Rozsáhlý historický přehled shrnující údaje o povodních v Evropě za posledních 500 let zveřejnil prestižní časopis Nature.
Vědci postupně analyzovali záznamy o povodních na hlavních evropských tocích z mnoha různých historických pramenů, jako jsou například kroniky, noviny, deníky či různá obrazová dokumentace. Využívali také systematických hydrologických pozorování na hlavních evropských tocích. „Během let jsme vytvořili databázi údajů o počasí a hydrometeorologických extrémech z dokumentárních údajů pro rekonstrukci klimatu a jiné historicko-klimatologické analýzy. Cílem rekonstrukce je sestavení souvislých srážkových a teplotních řad, a mimo jiné chronologie povodní,“ představuje práci historické klimatologie a hydrologie Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Co nejpřesnější a nejpodrobnější data poskytují dobrou oporu pro předpověď,“ dodává vědkyně.
Díky tomuto úsilí se výzkumníkům podařilo identifikovat a popsat celkem devět období zvýšené povodňové aktivity. Mezi ně patřila například léta 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a nakonec epocha mezi roky 1990 až 2016, kdy povodně opět sužovaly nejvíc západní a střední Evropu.
Nebezpečná léta
Zkoumání historie povodní pomáhá odborníkům zjistit, do jaké míry se v nich promítají kolísání a změny klimatu. Studovali proto výskyt těchto jevů v průběhu jednotlivých let a sledovali také jejich charakter, intenzitu a dopady. „Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší,“ vysvětluje další ze spoluautorů studie Rudolf Brázdil z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se to poslední lišilo rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu. Více než polovina povodní na přelomu tohoto tisíciletí se navíc vyskytovala v létě.
Poučení z minulosti
Do zmiňovaného posledního období spadají i tragické záplavy na našem území v letech 1997 a 2002. Dohromady tehdy připravila tisíciletá voda o život 66 lidí, odstranění následků ničivého živlu stálo desítky miliard korun. Na druhou stranu tyto katastrofy podnítily úřady k zavedení mnoha protipovodňových opatření včetně detailních krizových plánů. Připravená vědecká studie tak může v budoucnosti sloužit mimo jiné také při přípravě a řízení povodňových rizik.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
