Většina studentů (63 %) plánuje po dokončení magisterského programu další studium v oboru a současně téměř šedesát procent dotázaných chce začít svou kariéru jako advokátní koncipient. Z hlediska dlouhodobých plánů mírně převažuje preference výkonu samostatné advokátní praxe před kariérním postupem v zavedené právnické firmě. Tato preference se přitom liší u mužů a žen – zatímco většina mužů by dala přednost samostatné praxi, ženy by upřednostnily spíše pozici partnerky v již zavedené firmě. Společným prvkem jak krátkodobých, tak dlouhodobých představ budoucích právníků je minimální zájem o působení ve státní správě či na státním zastupitelství.

U budoucího zaměstnavatele hraje pro studenty významnou roli integrita ve vztahu k deklarovaným hodnotám a etika obecně a možnost zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Studenti nemají problém s cizojazyčným prostředím, a co je důležité, téměř dvě třetiny z nich uvádí, že jsou ochotny se za prací přestěhovat. Za podstatný považují rovněž inovativní a moderní přístup zaměstnavatele a věkově rozmanité pracovní prostředí, před autoritativním řízením jednoznačně upřednostňují vedení formou koučinku.

Na konkrétní pracovní pozici považují respondenti za nejdůležitější možnost dalšího vzdělávání a rozvoje, schopnost zaměstnavatele ocenit mimořádný výkon a přínos, kooperativní pracovní prostředí, stabilitu, výši základní mzdy a pověst zaměstnavatele. Při nástupu do prvního zaměstnání očekává téměř 85 % dotázaných mzdu do třiceti tisíc korun, představy o výši mzdy po pěti letech praxe jsou již rozdílnější. Délka praxe by se podle názoru studentů měla odrážet i v rostoucím objemu variabilní složky mzdy. Mezi nejžádanější zaměstnanecké výhody patří vzdělávací a rozvojové aktivity, následované benefity podporujícími work-life balance – „tradiční“ benefity typu stravenek či mobilního telefonu naopak příliš vyžadované nejsou.