Agentura ochrany přírody a krajiny: Dotazníkové šetření pomáhá v praxi zachránit vzácný hvozdík písečný český

17.10.2022 15:32 | Tisková zpráva

Hvozdík písečný český je kriticky ohrožený druh rostoucí přirozeně pouze na jediném místě na světě – v národní přírodní památce Kleneč nedaleko hory Říp. Aby z naší krajiny definitivně nezmizel, byl pro něj před 14 lety připraven záchranný program.

Agentura ochrany přírody a krajiny: Dotazníkové šetření pomáhá v praxi zachránit vzácný hvozdík písečný český
Foto: red
Popisek: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Za tu dobu se počet hvozdíků na Klenči více než zpětinásobil. Na péči o tuto vzácnou rostlinu letos finančně přispěli i lidé, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření v projektu Strategie AV 21 Záchrana a obnova krajiny [1]. 

Anketa

Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?

16%
hlasovalo: 16316 lidí

„Hvozdík potřebuje poměrně specifické podmínky. Vyhovují mu nezastíněné písčité plochy, které ale z naší krajiny skoro zmizely. Dříve jejich zarůstání bránila pastva a občasné vypalování, postupně ale zarostly trávou a náletem, nebo byly zalesněny akátem či borovicí. Součástí záchranného programu tedy je obnova právě takového prostředí,“ vysvětluje Petr Vít z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro hvozdík písečný koordinuje [2].

Za 14 let, kdy záchranný program běží, byl čtyřikrát na větších plochách stržen drn s humusovým horizontem a odkrylo se tak štěrkopískové podloží. To je prostředí, které hvozdíku nejvíce vyhovuje. Volná písečná plocha bez konkurence dalších druhů rostlin umožňuje semenům hvozdíků vyklíčit a jejich semenáčkům uchytit se. Stržení drnu se několikrát doplňovalo výsevem semen hvozdíků přímo z lokality. Práce na Klenči neprospívají jen hvozdíku písečnému českému, ale i četným druhům hmyzu, který v intenzivně obhospodařované krajině nemá vhodné podmínky.

„V uplynulých dnech jsme na Klenči pracovali s ručním rotavátorem. Ten dokáže narušit svrchní část povrchu půdy tak, že odstraní odumřelé části rostlin, mech a lišejníky, které se pak musí vyhrabat hráběmi a odvézt z písčiny. Využili jsme na to finance získané od respondentů dotazníkového šetření. Mám radost, že lidé jsou na záchranu této jedinečné rostliny ochotni přispět i z vlastní kapsy,“ popisuje Jiří Bělohoubek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

[1] Péče o lokalitu hvozdíku se letos mohla rozšířit díky daru od Ústavu výzkumu globální změny – Czechglobe. V rámci řešení projektu Strategie AV 21 Záchrana a obnova krajiny (řešitelkou programu Ekosystémové služby obnovené krajiny je Mgr. Davina Vačkářová, PhD.) bylo začátkem roku 2022 provedeno dotazníkové šetření zkoumající postoje populace České republiky k obnově degradovaných ekosystémů. Jeho součástí byl výběrový ekonomický experiment, který zkoumal „ochotu platit“ za různé typy obnovy krajiny a ekosystémů. Každý z vybraných účastníků mohl rozdělit částku 800 Kč. V různých typech ekosystémů byl na výběr přírodní či technický typ obnovy a zaměření na biodiverzitu nebo přínosy lidem. Takto získané prostředky (více než 80 tisíc Kč)  byly následně převedeny jako dar Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR k využití ke skutečné obnově a managementu ekosystémů. Prostředky byly využity právě na rozšíření obnovy degradovaných ploch pomocí rotavátoru a jejich navrácení do původního, pro hvozdík vhodného, stavu.

[2] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v současné době koordinuje 12 záchranných programů pro vzácné druhy rostlin a živočichů (ZDE).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

7:14 BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

V Hajništi překračuje maximální povolenou rychlost v obci skoro 90 procent motoristů. Výjimkou nebyl…