Naprostá většina meteorických rojů se jmenuje podle souhvězdí, ze kterého zdánlivě vylétají. V případě Kvadrantid to ovšem tak docela neplatí, protože to „jejich“ souhvězdí – Kvadrant či Zední kvadrant (Quadrans Muralis) už přísně vzato neexistuje. Ne snad, že by jeho hvězdy vyhasly, stále jsou na obloze k vidění, souhvězdí však bylo roku 1922 zrušeno Mezinárodní astronomickou unií. Nacházelo se kousek východně za ojem Velkého vozu, na pomezí Pastýře a Draka.

Neznámý zdroj

Stejně jako jiné meteorické roje, i Kvadrantidy jsou drobná tělíska, která se při vstupu do zemské atmosféry třením proměňují v zářící meteory. Mateřské těleso – to znamená objekt, z něhož Kvadrantidy skutečně vycházejí, než doputují k Zemi – ovšem zůstává záhadou. Dříve se mělo za to, že by mohlo jít o kometu 96P Machholz, od roku 2003 však převládá názor, že zdrojem Kvadrantid je s nejvyšší pravděpodobností kometární fragment C/2003 EHI. Jeho dráha se protíná s dráhou Země v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátké trvání roje (zpravidla mezi 1. a 6. lednem).