Každý, kdo někdy hrál tenis nebo fotbal, ví, že roztočený míč létá po nečekaných drahách. Tato rotace kolem vlastní osy se v přírodě i laboratoři projevuje nepředvídatelným způsobem: koryta řek se stáčejí díky rotaci Země, v medicíně například rotace jader atomů při magnetické rezonanci pomáhá odhalit nádory v mozku.

Podobně se mohou chovat i částice světla – fotony. Už dlouho víme, že světlo působí znatelnou silou na velmi malé předměty (o průměru od desítek nanometrů po desetiny milimetru) a může je uvěznit ve světelné pasti. Tento princip „optické pinzety“ již před třiceti lety představil a zejména v biologii úspěšně využil fyzik profesor Arthur Ashkin, který loni v prosinci ve svých šestadevadesáti letech získal Nobelovu cenu za fyziku.