„Na vlastní bydlení už nedosáhne skoro nikdo. Ve dvoučlenné domácnosti musí každý vydělávat alespoň 47,5 tis. čistého, což nemá 80 % pracujících. V případě, že si někdo chce pořídit vlastní bydlení sám, tak musí vydělávat 95 tis. čistého měsíčně, což u nás nebere více než 95 % pracujících,“ napsala jste na faceboovém profilu. Jak se k této informaci postavit? Co udělat pro to, aby vlastní bydlení bylo v ČR dostupnější?
My jsme v kampani navrhovali jediné skutečně funkční řešení – zřídit státní stavební holding, který by začal byty přímo stavět, a které by za zvýhodněné ceny mohli získávat běžní lidé. Jenže ve volební kampani zvítězil názor, že trh to vlastně zvládá dobře – jen nesmí mít tolik regulací. Výsledkem je návrh nového stavebního zákona, který oslabuje bezpečnostní nároky na novostavby...
Přitom data mluví jasně. Třeba Česká národní banka upozorňovala na nízkou efektivitu práce v českém stavebnictví způsobenou obrovskou roztříštěností, kde vedle sebe existuje velké množství malých firem dělajících určité části stavebních prací, a pak několik velkých developerů. Tam, kde staví masivně stát, třeba v Číně, bytová krize není.
Podívejme se ale i na nájemní bydlení, které například v Praze stojí často i desítky tisíc. Porovnejme třeba i s Rakouskem, Německem…. Ovšem přiměřeně k jejich platům.
A podívejme se i na městské či družstevní byty, jak to funguje v sousedních zemích a co u nás?
V Rakousku cenovou dostupnost bydlení zajišťuje řada družstev, jejichž kontrolu často provádí vlády jednotlivých spolkových zemích. Mohli jsme to mít i tady u nás, ale v 90. letech převládly primitivní privatizační nálady. Podobně důležitou úlohu hrají družstva ale třeba i v Katalánsku. Musíme se začít učit od úspěšnějších a pak obdobná opatření provádět u nás. Nestačí jen říkat, že teď budeme podporovat družstva. Je potřeba vytvořit skutečný systém na jejich podporu. Garantovat jim například zvýhodněné půjčky, dohlížet na to, že budou stavět projekty dostupného bydlení a podobně.
Nejsou to jen ceny bydlení, ale v mnohých případech také ceny potravin, které lidi trápí. Vláda ustanovila potravinového ombudsmana. Je to důležitý krok? Jaké výsledky očekávat?
Předně, jak poznamenal ombudsman Křeček, tak výraz potravinový ombudsman je nepřesný. Ombudsman má být nezávislý ochránce práv. To ten potravinový není, je to specializovaný úředník Ministerstva zemědělství. A bohužel stále platí, co jsem řekla v našem posledním rozhovoru na toto téma – nejsem přesvědčená, že nejde jen o jakési mediální divadlo, o snahu vykázat činnost pro veřejnost. „Potravinový ombudsman“ pan Fialka zatím jen mluví, jak bude zvyšovat transparentnost. Ovšem jeho výroky na toto téma nikomu asi nákup nezlevní. Dokud nebude reálně fungovat ÚOHS a nebude dávat dostatečně vysoké pokuty, tak jeden úředník ty nadnárodní řetězce nepřinutí k férovějším cenám. A je úplně jedno, jak moc bude informovat a ztransparentňovat.
Psali jsme:
Na Facebooku jste otevřela otázku ohledně osudu černého uhlí v ČR. Připomeňme, co se chystá. A dostala jste už odpověď na to, kdo vlastně o zatopení uhlí rozhodl a jak se k této věci postaví současná vláda?
O konci těžby uhlí bylo rozhodnuto už před několika lety. Ale nebylo rozhodnuto o způsobu, jakým má být tato těžba ukončena. A právě v tomto ohledu jsem vyzvala pana Havlíčka, aby rozhodnutí vláda přehodnotila, neboť zatopení dolů, které se chystá, pohřbí pod zemí národní bohatství ve výši několika bilionů korun. Tak uvidíme, jestli k tomu vláda ANO, SPD a Motoristů bude mít odvahu, nebo to dopadne jako s muniční iniciativou nebo inkluzí na školách.
Velká diskuze se rozvířila kolem informace, že prý vláda chystá poslaneckou novelu, která počítá s registrací subjektů se zahraničními vazbami. Někteří to označují jako „bič na neziskovky“. A také mluví o tom, že si vláda vzala příklad z Ruska. Jak to je? Máte představu, jak by to mělo fungovat? A nefunguje náhodou něco takového i v Americe, když se tedy z některých stran zmiňuje Rusko?
Ano, právě v USA takový zákon poprvé vymysleli. Rusko to jen převzalo. Hnutí Stačilo! mělo tento bod ve volebním programu. Doufám, že se Andrej Babiš inspiruje třeba i naším bytovým programem a nezůstane jen u tohoto. Jde tu hlavně o to ztransparentnit jejich financování. Aby lidé hned věděli, jestli není nějaká neziskovka, co se například pohybuje na škole, kam posílají svoje děti, placená náhodou ze zahraničí a zda nešíří názory, které vyhovují vládě nějakého cizího státu. A všimli jste si, jaký „řev“ kvůli tomu neziskovky spustily? Proč? Co skrývají, že nechtějí, aby se veřejně vědělo, odkud jsou placeny? To už jsou otázky, na které nám Vít Rakušan a Piráti odpověď nedají.
Psali jsme:
Václav Moravec po 21 letech v České televizi oznámil v přímém přenosu, že odchází. Překvapilo vás to? A co říci na jeho slova, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o ní zmiňuje preambule kodexu České televize?
Bylo jasné, že díky změně politiky vůči ČT dříve či později pan Moravec odejde. Řeči o nezávislosti už ani nejsou vtipné. Česká televize nikdy nezávislá nebyla. Podívejme se, jak informuje o Ukrajině, Gaze a teď o Íránu. Vždy jde o jednostranný pohled, který vyhovuje našim západním pánům.
Ing. Kateřina Konečná
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Má být financování neziskovek působících ve školách veřejně známé?
