Setkání u Komorní hůrky proběhlo při příležitosti 270. výročí narození Johanna Wolfganga Goetha (28. 8. 1749 – 22. 3. 1832), jehož jméno průzkumná štola nese. Asi patnáct metrů štoly za historickým vstupním portálem je již připraveno na prohlídky veřejnosti s odborným doprovodem, přičemž práce na projektu včetně zpřístupnění by měly být dokončeny v příštím roce.
„Projekt na otevření a zpřístupnění Goethovy štoly ve vulkánu Komorní hůrka podporuje Akademie věd ČR od roku 2016 v programu Regionální spolupráce s kraji a regiony České republiky. Touto formou přispívá Akademie věd krajům a mikroregionům ČR při využití vědeckých poznatků ke zvýšení kvality života. Nástrojem této spolupráce jsou společně financované výzkumné projekty a jejich přínos se pravidelně vyhodnocuje na pracovních setkáních v Praze a Brně,“ poznamenává Taťána Petrasová, členka Akademické rady AV ČR odpovědná za koordinaci regionální spolupráce.
Spor plutonistů s neptunisty
Na přelomu 18. a 19. století sehrála Komorní hůrka významnou roli v rozřešení sporu mezi dvěma tábory geologů – neptunisty a plutonisty. Neptunisté tvrdili, že veškeré horniny na zemském povrchu vznikly usazováním z vodních roztoků, případně jejich následným přetavením. Oproti tomu plutonisté byli přesvědčeni o tom, že horniny jako čediče a žuly vykrystalizovaly ze žhavého magmatu.
Byl to právě básník a milovník přírody Johann Wolfgang Goethe, kdo se významně zasadil o vybudování výzkumné štoly, která by objasnila původ Komorní hůrky a jednou provždy tento spor rozetnula. „Během svých lázeňských pobytů v Karlových Varech a Františkových Lázních Goethe Komorní hůrku několikrát navštívil. Kolísal mezi neptunistickým a plutonistickým názorem na její vznik,“ uvádějí Milan Brož a Alena Boušková z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Nápad na průzkumnou štolu Goethe podpořil v roce 1822, její realizaci však oddalovaly vysoké finanční náklady, a 225 metrů dlouhou štolu tak nakonec nechal hrabě Kašpar Maria Šternberk vyrazit až v letech 1834–37. „Štola narazila z několika stran do čediče, vymezila průběh přívodního kanálu sopky a odkryla vypálené jíly v dotyku s vulkanickými horninami. Tím byl vulkanický původ Komorní hůrky prokázán,“ konstatují Brož a Boušková.
Vizualizace podzemí
V souvislosti se zpřístupněním Goethovy štoly byl s finanční podporou Karlovarského kraje proveden také nový geofyzikální průzkum a zhotovena 3D animace Komorní hůrky. Projekt, na němž spolupracují také Česká geologická služba a hydrogeolog Tomáš Vylita, je začleněn do Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to do „Programu přeshraniční spolupráce Česká republika a Svobodný stát Bavorsko“ jako „Projekt 179 – Cíl EÚS 2014–2020 Tor ins Erdinnere (Brána do nitra Země)“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
