Akademie věd ČR: Jak řešit rostoucí problém onemocnění demencí?

11.07.2018 21:32

Počet lidí trpících demencí se do roku 2050 celosvětově téměř ztrojnásobí ve srovnání s dneškem, varuje mezinárodní vědecká organizace InterAcademy Partnership. Výskyt tohoto onemocnění se bude zvyšovat vzhledem k prodlužujícímu se věku lidí, jelikož právě stárnutí je nejvýznamnějším známým rizikovým faktorem pro vznik demence.

Akademie věd ČR: Jak řešit rostoucí problém onemocnění demencí?
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Oficiální zpráva Výzva k řešení rostoucího problému onemocnění demencí vydaná k 5. červenci 2018 upozorňuje na rostoucí počty případů různých typů této závažné choroby. Pracovní sekce IAP zabývající se zdravotnickou tematikou (IAP for Health) poukazuje na zvětšující se podíl populace starší 65 let ve společnostech po celém světě, přičemž tento trend bude dále pokračovat. Spolu s tím se očekává nárůst počtu výskytů různých forem demence ze současných asi 47,5 milionů lidí na zhruba 135,5 milionů, a to z velké části v zemích se středními nebo nízkými příjmy.

Za Českou republiku se na zpracování a odborných revizích zprávy v rámci příslušné pracovní skupiny IAP for Health podílel Aleš Stuchlík, vedoucí oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR (ZDE).

Odhalit demenci včas je obtížné

Demence je komplexní a progresivní onemocnění. Jeho rozvoj podmiňuje celá řada chorob mozku, včetně cerebrovaskulárních, což jsou onemocnění centrální nervové soustavy způsobená narušením mozkových cév s následným špatným prokrvením mozku, krvácením do mozkové tkáně atd. Demence vzniká současně i v důsledku různých degenerativních změn mozku, jako jsou např. poškození doprovázejících její nejčastější formu – Alzheimerovu chorobu – a další. Odborníci sice podle IAP získávají stále více poznatků o rizikových faktorech, demence však obvykle postupuje plíživě a často je diagnostikována, až když se v těle rozvíjí celá léta.

Ženy jsou častěji nemocné i pečující

Demence nepostihuje rovnoměrně muže a ženy: ženy jsou ohroženější a také s tímto onemocněním žijí s ním déle než muži. Ženy jsou rovněž obvykle hlavní pečující osobou v případě, kdy demencí trpí někdo v rodině. Péče, kterou poskytují, je neformální, oficiálně neuznávaná a neplacená.

Návrhy ke zmírnění dopadů

Zpráva IAP for Health se proto obrací na vlády národních států a lokální zdravotníky po celém světě s několika návrhy na řešení situace, jako například:

  • Zvýšení povědomí o problematice demence: jak jí lze předcházet, jak můžeme pečovat o své duševní zdraví; jak se chovat k lidem, kteří již tímto onemocněním trpí, a jak jim pomoci využívat jejich zbývajících schopností.
  • Široká podpora dalšího výzkumu, zejména hledání efektivních způsobů (farmakologických i nefarmakologických), kterými lze oddálit, zpomalit, zmírnit a v budoucnu i léčit nejčastější příčiny demence.
  • Investice do národních systémů zdravotnické péče, které umožní proškolit dostatečný počet zdravotníků s potřebnými zaměřeními i vybudovat nezbytnou infrastrukturu pro kompetentní a lidský přístup k lidem trpícím demencí i k osobám, které o ně pečují.

Howard Chertkow, předseda specializované pracovní skupiny IAP for Health, zdůrazňuje, že veškerá její zjištění a doporučení se opírají o ověřená fakta a důkazy: „Každá země by měla zhodnotit možnosti primární prevence výskytu demence v rámci vlastní populace. Na to by měl navazovat plán sekundární prevence, čímž je myšlena schopnost rozpoznávat příznaky demence u lidí co nejdříve, protože léčba v raných stadiích onemocnění je efektivnější.

Léčba by měla zahrnovat nasazení již dostupných či v současnosti vyvíjených léků. Takzvaná terciární prevence, to znamená zmírnění projevů demence prostřednictvím různých terapií a rovněž péče o nemocné demencí v závěrečných stádiích jejich života, by se také měla zintenzivnit.“

Zprávu A Call for Action to Tackle the Growing Burden of Dementia (ZDE) v angličtině naleznete na webových stránkách IAP ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…