Akademie věd ČR: Nový portál zlepší spolupráci mezi archeology a amatérskými nadšenci

03.04.2021 16:33 | Zprávy

Badatelé z Archeologických ústavů AV ČR v Praze a Brně posilují spolupráci mezi odborníky a hledači pokladů z řad veřejnosti. Zahájili provoz speciálního portálu, kde mohou proškolení zájemci vkládat a zveřejňovat své nálezy. Odměnou jim bude pocit, že přispívají ke společnému archeologickému dědictví. Platforma zároveň umožní legální průzkum v souladu s platnými zákony.

Akademie věd ČR: Nový portál zlepší spolupráci mezi archeology a amatérskými nadšenci
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Hledání pokladů s detektorem v ruce je poměrně oblíbený koníček. Podle odhadů se mu v České republice věnují desítky tisíc lidí. Mnozí z nich přitom balancují na hraně zákona. Používání detektoru kovů sice trestné není, ale cílené vyhledávání archeologických předmětů ano. I kdyby nálezce cennost poctivě odevzdal, nečeká ho žádná odměna. Tu by dostal, jen kdyby ji objevil náhodou.

Většina hledačů tak nález neoznámí a věda kvůli tomu přichází o velké množství artefaktů a s nimi o mnoho informací o naší minulosti. Pro záchranu památek a zároveň uspokojení hledačské vášně je proto nejlepší najít společnou cestu.

Nečekané objevy

V tomto duchu Archeologické ústavy AV ČR v Praze a Brně spouští Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů Archeologické mapy České republiky (AMČR-PAS - ZDE). Jeho cílem je transparentní evidence amatérských nálezů. Funguje tak, že zájemce v něm uloží a zveřejní polohové souřadnice předmětu, okolnosti nálezu, hloubku v terénu a fotodokumentaci.

Spolupráce mezi archeology a laickou veřejností přitom probíhá už dnes. Výsledky najdeme v odborných publikacích, muzejních expozicích a popularizačních výstupech. „Nový portál je infrastrukturou pro ty, kteří tuto spolupráci chtějí dále rozvíjet,“ říká Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR v Brně.

Podle něj se mezi publikovanými nálezy budou typicky objevovat předměty od doby bronzové až po novověk, a to mnohdy v docela fragmentárním stavu. „Půjde ale rovněž o zcela nové formy, unikátní, celistvě dochované či na určitých místech nečekané. Obdobný britský systém, který je ale jen částečně shodný s tím českým, eviduje ročně desítky až stovky tisíc artefaktů,“ slibuje si od nového projektu Balázs Komoróczy.

Přestože platná legislativa neposkytuje hledačům nárok na peněžitou odměnu, vědec doufá, že zásadní motivací pro zapojení ze strany amatérů bude potvrzení legality vlastní činnosti a příspěvek k poznání našich společných dějin.

Profesionální vedení

O jak velký počet zájemců půjde, je těžké dopředu odhadnout. Napovědět může reprezentativní anonymní šetření mezi hledači, které v roce 2017 provedl brněnský Archeologický ústav AV ČR. V něm zhruba 15 procent oslovených uvedlo, že s archeologickými institucemi už spolupracuje, dalších zhruba 35 procent pak příležitostně. „Více jak polovina respondentů uvedla, že z kontaktů s archeologií má pozitivní zkušenosti. Myslím, že zhruba z těchto okruhů se bude rekrutovat zájem o portál především,“ dodává Balázs Komoróczy.

Každý zapojený hledač musí být ochoten spolupracovat s archeology z organizací, které jsou v České republice oprávněny provádět archeologické výzkumy. Pod jejich vedením se zájemce seznámí se základy práce s nálezy podle profesionálních zásad.

Portál je jedním z modulů Archeologické mapy ČR (ZDE), kterou spravují Archeologické ústavy AV ČR v Praze a Brně. Vznik portálu podpořila také Akademie věd ČR v rámci projektu Strategie AV21.

(Rozhovor s Balázsem Komoróczym přinesl časopis A / Věda a výzkum (ZDE), kde se můžete dozvědět další zajímavosti o hledačích pokladů, popularizaci vědy i přítomnosti Římanů na Moravě.)

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Jak zabránit Číně, aby o nás sbírala citlivá data?

Podle mě také není problém jen v Číně, ale dnes už téměř neexistuje nic jako soukromý. I třeba EU dost šťourá do soukromý lidí - většinou to vydává za dobrý úmysl a možná to i dobře myslí, ale je to potřeba? Co vím, tak třeba chtěla mít možnost sledovat i soukromou korespondenci lidí na internetu at...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

HZS ČR: Přivítali jsme zahraniční delegaci ze Saska a Bavorska

22:28 HZS ČR: Přivítali jsme zahraniční delegaci ze Saska a Bavorska

Ve dnech 25.7 a 26. 7. se v budově GŘ HZS ČR uskutečnilo pracovní jednání se zástupci Saska a Bavors…