Dokazují to výsledky mezinárodního výzkumu, který analyzoval vrozené strategie odolnosti dřevin v souvislosti s výskytem pozdních jarních mrazů v posledních téměř šedesáti letech. Na studii publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS se podíleli i výzkumníci z Akademie věd ČR.

Zatímco stromy ve východní části Severní Ameriky pozdní jarní mráz nerozhodí, listnáče v Evropě a Asii může téměř zdevastovat. Jak je to možné? Na východě severoamerického kontinentu jsou propady teploty pod nulu i na sklonku jara běžné. A proto mají tamní druhy dřevin tzv. pozdě rašící listy. Pro jejich evropské a asijské kolegy jsou však tyto opožděné mrazíky novinkou posledních let, a tak podobně výhodnou vlastnost nemají.

Vzhledem k těmto vrozeným strategiím odolnosti dřevin vědci v nové studii odhadují, že se bude poškození mrazem zvyšovat u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu. Nárůst tohoto druhu poškození v lesích severoamerických by však měl být pouze desetiprocentní.

Jediný mrazík důvodem miliardových ztrát

Do unikátního výzkumu se zapojilo čtyřiapadesát vědeckých institucí z celého světa včetně odborníků z Česka. Zaměřili se na výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a zkoumali strategii odolnosti dřevin vůči těmto teplotním výkyvům ve snaze zjistit, jak se klimatické změny podepíší na zranitelnosti lesů. Soustředili se zejména na prostorové mapování vlastností rostlin a jejich vzájemné působení s pozdním jarním mrazem.