Akademie věd: Jak si přilepšit k důchodu?

02.11.2017 11:45 | Zprávy

Ceny nemovitostí v České republice se v posledních letech dostávají na svá maxima, a jejich růst je dokonce nejrychlejší v Evropské unii. Od roku 1998 až do loňska se ceny bytů zvedly o 204 %, v případě rodinných domů o 124 %. Majetek, který Češi měli v nemovitostech, dosahoval v loňském roce 6,4 bilionu korun, a tak se nabízí otázka, zdali by bylo možné si prostřednictvím vlastního bydlení přilepšit k důchodu.

Akademie věd: Jak si přilepšit k důchodu?
Foto: cas.cz
Popisek: Akademie věd ČR - logo

Sociologický ústav AV ČR představil 31. října 2017 výsledky průzkumu, který zjišťoval postoje Čechů k možnostem, jak si přilepšit k důchodu prostřednictvím vlastního bydlení. Sociolog Martin Lux v této souvislosti upozorňuje, že důchodová reforma dosud nebyla dokončena a generace tzv. Husákových dětí, silná populační vlna z počátku sedmdesátých let 20. století, vstoupí v horizontu přibližně 20 let do důchodového věku: „Přitom je pravděpodobné, že státní důchodový systém nebude schopen zabezpečit stejnou reálnou výši důchodu, jakou mají současní důchodci. Z tohoto důvodu se hledají i jiné způsoby, jak se ve stáří zabezpečit.“


Výzkumy představil na tiskové konferenci Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR.

Experti v průzkumu z let 2016 a 2017 zjistili, že zhruba pětina až čtvrtina lidí mezi 35–59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si ve stáří případně chtěla přilepšit k důchodu tím, že využijí vlastní nemovitost. Jak konkrétně? Nabízí se tzv. zpětná hypotéka nebo prodej s věcným břemenem. Znamenalo by to, že by ve svém bydlení dále zůstali a od banky nebo kupce pobírali měsíční rentu.

Oba modely, které umožňují zůstat v důchodovém věku ve vlastním bydlení, již fungují v zahraničí. Zatímco model založený na úvěru, tzv. zpětná či reverzní hypotéka, je známý především z Velké Británie, model vycházející z doživotního věcného břemene a práva (VIAGER) užívání existuje například ve Francii.



„Senioři tedy dál své bydlení vlastní a žijí v něm a banka jim za ně poskytne úvěr a každý měsíc do konce života platí rentu. Po smrti vlastníka mohou úvěr splatit dědicové, nebo jej vyřeší prodej zastavené nemovitosti – banka přitom od dědiců nesmí požadovat více, než kolik činí její tržní hodnota. Ve druhém případě kupující zaplatí při uzavření kupní smlouvy přibližně čtvrtinu tržní ceny a měsíčně posílá rentu, jež se odvíjí od hodnoty nemovitosti. S bytem či domem přitom může nakládat teprve po smrti prodejců,“ vysvětluje Martin Lux.

Výsledky sociologického šetření ukazují, že zájem lidí mezi 35–59 lety o takové přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování se do menšího.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Jak to myslíte, že se u nás nekoná skutečná demokracie? Co tedy?

Pravda je, že lidi nevládnou, ale politici, ale zas ty volí lidi. Tak jak jste to myslel? Já si ani nemyslím, že jsou lidé pasivní. Spousta chodí volit, demonstrovat, což je podle mě znak demokracie. V čem s vámi naopak plně souhlasím, že spousta lidí jen přijímá informace, hlavně ty, co má jejich o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo kultury: Ochrana kulturního dědictví v digitálním prostředí

22:03 Ministerstvo kultury: Ochrana kulturního dědictví v digitálním prostředí

?Vláda schválila návrh Ministerstvo kultury České republiky tzv. Knihovnickou trojnovelu, která poso…