Akademie věd: Nárůst minimální mzdy nezaměstnanost nezvýšil

04.05.2019 16:10

Zvyšování minimální mzdy vede (téměř vždy) k vyšší nezaměstnanosti – taková je teze, se kterou se setká snad každý začínající student ekonomie. Podle pokročilejších ekonomických modelů a výzkumů tento vztah už však není tak černobílý. Jak je to v případě nedávného navyšování minimální mzdy v České republice?

Akademie věd: Nárůst minimální mzdy nezaměstnanost nezvýšil
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Nová studie nezávislého think-tanku IDEA (ZDE) při CERGE-EI ukazuje, že nárůsty minimální mzdy (MM) v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd.

Studie zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízkovýdělečných pracovníků podnikatelského sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace. Ve zkoumaném období narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8 000 na 11 000 korun.

I po těchto nárůstech Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní minimální mzdy (v poměru k průměrné či mediánové mzdě) ve srovnání se zeměmi OECD. Její zvyšování se nejvíce dotklo osob starších 61 let a čerstvých absolventů, z hlediska pohlaví a vzdělání především žen s nízkým (základním) dosaženým vzděláním. Nelze však dovozovat, že dopady dalších navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. Je proto žádoucí dopady podrobně a pravidelně měřit.

„Je možné, že některé, obzvláště malé a málo produktivní firmy zruší pracovní místa. Může se ale také stát, že velké firmy budou mít zatím schopnost tyto pracovníky absorbovat. Je možné, že dlouhodobě bude růst mezd nízkopříjmových zaměstnanců u nás ohrožovat masivní nástup automatizace a robotizace – například jako v Německu,“ popisuje možné negativní aspekty dalšího navyšování minimální mzdy spoluautor studie Štěpán Jurajda. Dodává, že v rámci vyjednávání je vhodné se soustředit nejen na výši, ale i na předpověditelnost vývoje minimální mzdy: „Podnikatelské prostředí je přátelštější, pokud je lépe předpověditelné.“

Více informací naleznete ve studii: Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013-2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice (Jakub Grossmann, Štěpán Jurajda, Vladimír Smolka - ZDE).

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA - ZDE) je nezávislý think-tank, zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je think-tank Národohospodářského ústavu AV ČR (ZDE).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČEZ: Do poslední chvíle netušili, co přijde

22:22 ČEZ: Do poslední chvíle netušili, co přijde

Pět dní trvala první fáze pařížsko-moskevské mise WANO (Sdružení provozovatelů jaderných elektráren)…