Publikace Arniky jsou k dispozici na webu ZDE.
Sucho, neschopnost zadržet vodu, nedostatečné adaptační i energetické vlastnosti nových budov nebo špatná ochrana zeleně jsou nejpalčivějšími důsledky klimatické krize, které obce musí řešit nejčastěji. Strategické dokumenty však představují pro územní plánování pouze nezávazná doporučení a města pak nemají možnost výstavbu v tomto směru usměrnit.
Publikace o smlouvách s investory nalezenete ZDE.
V praxi se osvědčují smlouvy obcí s investory, v jejichž rámci mohou samosprávy vyjednat smluvní zajištění adaptačních opatření v nové výstavbě soukromých developerů. Stejně tak lze ovlivnit výstavbu dostupného bydlení nebo infrastruktury a občanské vybavenosti.
„Na adaptaci města na klimatickou změnu je třeba myslet už během plánování města. Nástroje řešení se musí stát součástí územního plánování i všech nových stavebních a rozvojových projektů státu, měst nebo soukromých developerů. Smlouvy obcí s developery jsou ke kvalitnímu územnímu plánu vhodným doplňkem,“ upozorňuje právnička Vendula Zahumenská.
Publikaci s příklady dobré praxe z Prahy naleznete ZDE.
Příklady dobré praxe z Prahy i ze zahraničí popisují opatření, činnost samosprávy i řešení problematických míst, jako jsou brownfieldy, transformační plochy nebo hustě zastavěné lokality s nízkým podílem zeleně. Konkrétní řešení ukazují, že intervence samospráv je během plánování a výstavby nezbytná, i pokud jde o schopnost města čelit klimatickým změnám.
„Vzděláváním a pozitivními příklady chceme motivovat radnice a veřejnost, aby aktivně připravovaly města na klimatickou změnu. Nejde přitom jen o opatření ve výstavbě, nutná je i aktivní ochrana zelených ploch a vytváření nových, podpora komunitních projektů a motivace občanů zabývat se svým okolím. Nesmíme ovšem zapomínat na prioritní nutnost radikálně omezit emise skleníkových plynů, bez toho nám adaptační opatření budou k ničemu,“ uzavírá Václav Orcígr z Arniky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
