Parky a zahrádkové osady zbavuje ochrany před zástavbou, ruší pásy izolační vegetace a drobnější zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Arnika spolu s odborníky varuje, že pokud se Praha na horko a sucho nepřipraví pomocí územního plánu nyní, nemusí se se změnou klimatu už nikdy vyrovnat.

„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, které dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,” komentuje situaci Mgr. Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

V centru s hustou dopravou a nedostatkem stromů, kde se vybetonovaná a vyasfaltovaná území rozpalují, je mnohem vyšší teplota než na okrajích města. Nejhůře na tom bývají území, jako je Masarykovo nádraží. Metropolitní plán však lidem, kteří v okolí bydlí nebo pracují, úlevu nepřinese. Naopak dovoluje každý volný kus zalít dalším betonem, aniž by vymezil plochy pro parky. Stejně jako jinde v metropoli.