Na první pohled se tedy zdá, že export na Ukrajinu není klíčovou položkou z pohledu celkového objemu českého exportu, nicméně může dojít k mírnému snížení poptávky a tím i k negativnímu ovlivnění zejména výrobců automobilového průmyslu a jeho subdodavatelů. Nepřímo se však českého průmyslu může dotknout i strana dovozu, neboť z 23 mld. Kč dovezeného zboží, činily 13 mld. Kč suroviny a to zejména železná ruda. A další negativum, které se může vbrzku dotknout českého průmyslu je skutečnost, že přes území Ukrajiny vedou velmi významné produktovody. Nepříjemné je i to, že EGAP, doufejme pouze na krátký čas, „zmrazil“ svoje další aktivity na tomto teritoriu a tím v podstatě zastavil nejenom náš export na Ukrajinu, ale zejména veškeré naše investice, které sem měly směřovat.

Ukrajinská krize se nás však může dotknout i jiným způsobem a to zejména v obchodní spolupráci s Ruskou federací. Na toto území bylo vyvezeno zboží v hodnotě 116 mld. Kč (tj. 3,7% našeho exportu), z toho stroje a dopravní prostředky 82 mld. Kč. I v tomto případě, stejně jako na Ukrajině, ale mnohem významněji, se může projevit tato krize zejména v automobilovém průmyslu i jeho subdodavatelů. Ještě významnější dopad pro český průmysl však může mít skutečnost, že z tohoto teritoria v loňském roce jsme dovezli zboží v hodnotě 155 mld. Kč (tj. 5,5% z celkové hodnoty dovozů), z toho za 129 mld. minerálních paliv. A právě tato komodita je pro českou republiku klíčová.  Navíc naši podnikatelé nebo jejich mateřské firmy v posledních několika letech v Rusku proinvestovali více než 65 mld. Kč a jejich majetky tam jsou několikanásobně vyšší, což by tyto mohlo existenčně ohrozit v případě nedohody.