Široká odborná veřejnost vyzývá Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) již od roku 2018 ke zvýšení maximální výše úhrad za některé sociální služby. Největším problémem jsou maximální sazby stravného, ale i úhrady za hodinu poskytnuté terénní péče.
Požadavek opakovaně vznáší i Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Svaz měst a obcí ČR. Nejsou v tom vůbec osamoceni. K navýšení úhrad vyzvala MPSV ČR také Asociace krajů ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Ministerstvo financí ČR, ale také vláda ČR, Poslanecká sněmovna PČR nebo Výbor pro sociální politiku PSP ČR.
Tzv. úhradová vyhláška stanovuje maximální možné úhrady v sociálních službách. V domovech pro seniory jsou to např. denní sazby za stravovací služby (170 Kč) nebo ubytovací služby (210 Kč). U terénních služeb je to pak např. maximální sazba za oběd (75 Kč) nebo hodinu péče (130 Kč).
„Tyto maximální úhrady se nezvyšovaly od roku 2014, přitom stále rostou náklady jak na platy a mzdy zaměstnanců, tak zejména v posledních letech ceny potravin či energií,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Zejména v oblasti stravovacích limitů působí zvyšování nákladů a cen problémy. Např. pro pečovatelské služby, které dováží obědy seniorům v celé ČR, je čím dál tím složitější uvařit oběd s polévkou za 75 Kč. Poskytovatelé sociálních služeb, kteří obědy nakupují od externích dodavatelů, již hlásí, že se do tohoto limitu nemohou vejít. Obdobné je to u celodenní sazby v domovech pro seniory, v částce 170 Kč je zahrnuta strava poskytnutá zpravidla 5krát denně, včetně dietních variant.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR provedla v září tohoto roku rozsáhlý průzkum, kterého se účastnilo 516 poskytovatelů sociálních služeb. Výsledky jsou alarmující. Celkem 65 % pečovatelských služeb nakupuje obědy pro seniory od externích dodavatelů a 62 % má problémy dostat se do stanovených max. 75 Kč za oběd. Situaci řeší podáváním levnějších pokrmů. Pobytové sociální služby uvádějí v 75 %, že stanovené maximální úhrady jsou nereálné, v důsledku toho pak poskytují seniorům a osobám se zdravotním postižením pokrmy obsahující méně masa a zeleniny. Někteří pak uvádějí, že se snaží rozdíly financovat z darů.
„Dostáváme se do situace, kdy MPSV ČR chce seniory asi chránit, všem pouze přidávat a nezvyšovat žádné úhrady, ačkoliv je zřejmé, že náklady rostou. Paradoxně se však obrací tato ‚ochrana‘ proti samotným seniorům – výsledkem je totiž, že mají méně kvalitní, pestrou a výživnou stravu,“ doplňuje Jiří Horecký.
Společný požadavek relevantních subjektů je navýšení o 20 Kč/den za stravu i za ubytovací služby, o 20 Kč za hodinu poskytnuté péče a navýšení sazby za jeden oběd na 85 Kč.
„Podle našich zkušeností z pozice zřizovatelů domovů pro seniory, pečovatelských a dalších sociálních služeb je situace skutečně tristní. Přes maximální snahu měst, obcí a samotných poskytovatelů služeb o hospodárnost provozů není prakticky možné v těchto limitech úhrad zajišťovat kvalitní služby a vyváženou stravu. Při rostoucích nákladech na služby jde udržení kvality zejména na úkor jiných provozních výdajů. Provozní příspěvky, které jsou výdaji z rozpočtů měst a obcí na zajištění těchto potřebných služeb, rozhodováním vlády neustále rostou. Je to neudržitelný stav,“ vysvětluje František Lukl, předseda Svazu měst a obcí České republiky.
„Navýšení úhradové vyhlášky je systémové řešení, které v této složité době nezatíží mandatorní výdaje státu, ale neohrozí ani seniory v domovech pro seniory, neboť jsou chráněni ještě jedním ochranným mechanismem. Vždy jim musí zůstat 15 % jejich příjmu, a to bez ohledu na to, zda jejich příjem stačí na vyhláškou stanovenou úhradu. V praxi to znamená, že pokud důchod klienta pobytové služby na úhradu nestačí, pak je mu tato úhrada automaticky snížena,“ uzavírá Jakub Rychtecký, předseda Komise pro sociální věci a zdravotnictví Předsednictva SMO ČR s tím, že v České republice se tedy nemůže stát, že by někdo na úhradu neměl. Toto požadované navýšení by se tak dotklo seniorů majících měsíční důchod vyšší než 13 411 Kč pouze částečně a plně by se projevilo pouze u seniorů majících měsíční důchod vyšší než 14 823 Kč.
Je však potřeba uvést klíčový argument pro navýšení úhrad – v případě stravy neznamená zvýšená úhrada vyšší zisk pro poskytovatele sociálních služeb. Všechny dodatečné finanční prostředky budou směřovat na nákup kvalitnějších potravin, více zelenina, masa a zajištění pestřejší stravy.
Pro názornost uvádíme dva konkrétní příklady:
Senior Jan Novák, věk 87 let, výše jeho důchodu činí 14 100 Kč. Měsíční úhrada při pobytu v jednolůžkovém pokoji činí 11 400 Kč. Panu Novákovi tak měsíčně zůstává 2 700 Kč. Po navýšení maximálních sazeb o 20+20 Kč/den bude měsíční úhrada činit 11 985 Kč a panu Novákovi zůstane 2 115 Kč (zvýšená sazba stravného, 600 Kč/měsíc půjde na nákup potravin, resp. kvalitnější stravování).
Seniorka Alžběta Nová, věk 91 let, výše jejího důchodu činí 13 200 Kč. Nyní hradí za ubytovací a stravovací služby celkem 11 220 Kč. Po zvýšení maximálních úhrad nedojde u paní Nové ke zvýšení úhrady (pouze za předpokladu, že by se její měsíční důchod zvýšil nad 13 411 Kč).
Mgr. František Lukl, MPA
předseda Svazu měst a obcí České republiky
Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA
prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
