Problém vyvolalo nové ustanovení zákona o odpadech (§ 36 odst. 5), které s okamžitou účinností znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. V ČR však nejsou náhradní technologie, kam by mohly být od ledna příštího roku, tedy již za 35 dní, přesunuty tyto „výměty“ z třídění plastů. Firmy obcí a měst i firmy privátní dlouhodobě předávají do recyklace uplatnitelnou část separovaných plastů. Pokud nově nebudou moci ze dne na den uplatnit ostatní v recyklaci nevyužitelné frakce kdekoli na trhu, či do jiných technologií, pak budou muset zastavit nebo adekvátně omezit samotný proces třídění. Z velké části obcí pak mohou zmizet žluté kontejnery a může zde skončit potřebná separace plastů.

Firmy zvažují zhruba tři krizové scénáře. Všechny tři však mají značné negativní dopady buď na rozpočty obcí, nebo na samotné třídění a recyklaci plastů z obcí. Obcím nicméně nový zákon pod hrozbou sankce přináší nově povinnost dosahovat vysokých stupňů třídění. V obcích proto hrozí buď odklon od třídění plastů, a tedy neplnění povinností, nebo zásadní zdražení svozu separovaných plastových odpadů. Tak přísné nastavení, které má od ledna stanovovat zákon z dílny MŽP, přitom nepožaduje žádná část evropské legislativy.