Do areálu elektrárny vjely autobusy s návštěvníky celkem osmnáctkrát. Jízdní řád byl přesně daný. Autobusy odjížděly v půlhodinových intervalech. Lidé měli dopředu rezervovaný čas a tak fronty byly minimální. V podstatě jen při nástupu do autobusu, ale bez vstupních kontrol to nešlo. Během půl hodiny autobus projel praktický celý 125 hektarů rozlehlý areál. Jelo se například kolem chladicích věží, skladu použitého paliva nebo obou výrobních bloků. Součástí byla i prohlídka výcvikového centra pro operátory a Infocentra v zámečku Vysoký Hrádek.

Mezi návštěvníky převažovali Jihočeši. Z nedaleké Zlivi přijel Josef Koprna. „Zaujala mě celková bezpečnost elektrárny a taky nároky, které jsou kladeny na operátory. Líbil se mi simulátor, kde můžou operátoři trénovat. Dění na elektrárně sleduji především díky časopisu Temelínky.“

Na doporučení svých kamarádů využili možnost prohlídky elektrárny Alžběta Hájková a Josef Skládánka. „Bylo to fajn, líbilo se mi to moc. Je to příjemné vidět, jak to uvnitř areálu vypadá. Nejvíce mě zaujala jeho velikost a uvědomíte si to třeba přímo pod chladicími věžemi,“ podělil se pár o bezprostřední dojmy.