ČEZ: Před 40 lety zahrozil v Česku blackout. Přispěly k tomu extrémní mrazy

06.01.2025 10:34 | Tisková zpráva

V lednu i únoru roku 1985 došlo zatím naposledy ke kritickému stavu energetické sítě, kdy musely být řízeně omezovány dodávky elektřiny části zákazníků včetně domácností, aby nedošlo k rozsáhlému výpadku energetického systému, dnes nazývanému blackout. Energetickou soustavu ČR tehdy ohrozily prudké mrazy překračující hranici 25 stupňů pod nulou, které způsobily problémy jak v distribuční síti tak především v samotných elektrárnách. Silné mrazy vedly také k extrémně vysokým požadavků na odběr elektrické energie domácností i podniků díky přitápění elektřinou. Aktuálně je menší riziko takovýchto mrazů, ale zase jsou častější hrozby silných větrů a tak je třeba nadále investovat do energetické bezpečnosti a držet distribuční soustavu připravenu zvládat i mimořádné události. Navíc se oproti minulosti musí energetická síť připravit na rychle se měnící energetiku, kdy je do ní připojeno diametrálně vyšší počet elektráren než před 40 lety.

ČEZ: Před 40 lety zahrozil v Česku blackout. Přispěly k tomu extrémní mrazy
Foto: ČEZ
Popisek: Logo ČEZ

Kritický stav v energetice v důsledku neobvykle silných mrazů nastal v druhém lednovém týdnu (7. – 12. 1.) a následně ještě v druhém únorovém týdnu (11. - 13. 2.). Byty a kancelářské prostory měly tehdy dimenzované vytápění, s uvažovanou maximální venkovní teplotou  do -12 °C. Dimenzovat topné systémy na nižší venkovní teploty by totiž bylo příliš nákladné. V elektrických topných spotřebičích pak bylo v Česku instalováno zhruba 7 000 MW, z toho 4 000 MW v domácnostech. Nešlo o hlavní zdroj tepla, ale elektřina slouží především k přitápění. Tyto spotřebiče představovaly málo předvídatelnou a kontrolovatelnou zátěž. Mrazy byly navíc tak silné, že se topilo i v prostorách, které to za normálních podmínek nevyžadovaly. Například ve skladech potravin a v některých zemědělských objektech.

Tehdejší Československo dokázalo pokrýt zatížení maximálně 12 000 MW. Nebezpečí blackoutu se ještě zvýšilo poruchami na uhelných elektrárnách a problémy se zásobováním uhlím. Přechod mrazivé vlny způsobil v některých hodinách výpadek až 2000 MW výkonu elektráren. V dokončené elektrárně Dukovany se teprve připravoval první blok ke spuštění a stavba elektrárny Temelín byla ve fázi příprav, výroba elektřiny v Česku tak závisela z naprosté většiny právě na uhelných elektrárnách.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

S kým bysme měli vést válku?

Když se tak připravujeme na válku a chcete posílit rozpočet na obranu, proti komu myslíte, že bude válka vedena? Rusko proti všem? Ač je podle mě Putin šílenec, podle mě vzhledem k tomu, že jaké má problémy na Ukrajině, nemyslím, že by útočil na někoho dalšího, navíc třeba my. Jsme přeci v NATO, a t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokrastinace 2.0: proč utíkáme do aplikací místo do reality

14:30 Prokrastinace 2.0: proč utíkáme do aplikací místo do reality

Známe to všichni. Deadline se blíží, důležitý úkol čeká, ale my místo práce zíráme do telefonu.