Po loňském nátěru „trojky“ a „čtyřky“ jsou tak poprvé za 55 let provozu největší české akumulační vodní elektrárny její přivaděče jako nové. Tunely, kde za normálních okolností proudí 150 kubíků vody, mají v průměru 6,25 metrů. Ročně vyrobí Orlík elektřinu pro zhruba 120 tisíc domácností.
Před více než 55 lety – 14. března 1962 – zahájilo provoz poslední ze čtyř soustrojí vodní elektrárny Orlík. Od té doby se zde změnilo leccos, s výjimkou vnitřních nátěrů v tzv. přivaděčích. Po loňských a letošních opravách už to neplatí, v jejich průběhu dostal Orlík nové ochranné nátěry přivaděčů k turbínám soustrojí TG3, TG4 (loni) a TG1, TG2 (letos). Největší akumulační vodní elektrárna v ČR loni dodala do sítě 277,3 milionů kWh elektřiny, a pokryla tak spotřebu téměř 120 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech. Od zahájení provozu vyrobil Orlík více než 19 miliard kWh elektřiny, což by znamenalo pokrytí aktuální spotřeby všech českých domácností po dobu dvou let.
„Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Dokáže to díky celkovému výkonu 364 MW, velmi rychlému a operativnímu najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkovému ovládání z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích. Podobné opravy přispívají k udržování elektrárny ve výborné kondici i do dalších desítek let provozu,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.
Obnova nátěrů v každém z 60 metrů dlouhých přivaděčů k turbínám si vyžádala 85 dní prací a 2,5 tuny barvy. „Každý přivaděč bylo třeba vysušit, otryskat struskou starý nátěr, celý prostor vyčistit od prachu a nanést na povrch novou dvousložkovou barvu. Vždy bylo nutné postavit 27 tun vážící lešení, v horní části se sklonem 31,77 stupňů, a použít 90 tun strusky na otryskání povrchu,“ shrnul dění na Orlíku Evžen Brožek z oddělení provozu.
V elektrárně jsou instalována 4 plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 m. Plánovaná odstávka pro údržbu je unikátní možností, kdy specialisté mohou vstoupit do tzv. vodních cest – míst, kde za normálních okolností vládne výhradně voda. Za provozu letí jedním v hrázi zabetonovaným přivaděčem o průměru 6250 mm až 150 kubíků vody rychlostí 5 m za vteřinu. Roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru téměř 5 metrů a odtud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Když voda opustí elektrárnu, míří znovu vyrábět elektřinu do níže položeného Kamýku.
Nejdramatičtější momenty a následně nejrozsáhlejší opravy v historii zažil Orlík v létě 2002, kdy se vodní dílo a elektrárna společně se svým personálem statečně postavily do cesty vzduté Vltavě. Elektrárna za to zaplatila zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozené soustrojí TG4 začalo elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až 13. prosince 2004.
Víte, že…
· rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má délku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
· hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
· desetilopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem?
· díky stavbě přehrady musel být přenesen i celý kostel?
· lodní doprava po Orlické nádrži jezdí od počátku vzedmutí hladiny?
· hlavní stavitel přehrady Orlík, Ing. Alois Kraus, prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí?
· přes přehradu Orlík měla jezdit nákladní doprava, která měla vozit písek na stavbu jaderné elektrárny Temelín?
· Orlík je nejvodnatější vodní nádrží v České republice? Maximálně může Orlík pojmout 716 milionů m3 vody.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
