Populace České republiky se v průběhu roku 2020  rozrostla o 7,8 tisíce osob, z počátečních 10,69 milionu na koncových 10,70 milionu (k 31. 12.). Přírůstek obyvatel byl o 36,3 tisíce nižší než o rok dříve. Za nízkým populačním přírůstkem v loňském roce stál meziroční pokles salda zahraniční migrace o 39 % (o 17,3 tisíce na 26,9 tisíce) a ještě výrazněji úbytek přirozenou měnou (19,1 tisíce v roce 2020, 0,1 tisíce v roce 2019). „Obdobná  převaha zemřelých obyvatel nad počtem narozených dětí na úrovni okolo 20 tisíc osob ročně byla naposledy zaznamenávána ve 2. polovině 90. let 20. století. Tehdy však byl důvodem rapidní pokles počtu narozených, zatímco v loňském roce byl příčinou vysoký počet zemřelých,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky.

Počet obyvatel v průběhu roku vzrostl v pěti ze čtrnácti krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst obyvatel v roce 2020 největší ve Středočeském kraji (o 12,9 tisíce) a v Hlavním městě Praze (o 10,8 tisíce). V Praze jako v jediném kraji k růstu populace přispěla i přirozená měna, i když hlavní hybnou silou populačního růstu bylo nadále zahraniční stěhování. „Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel (o 7,7 tisíce) zaznamenal v roce 2020 kraj Moravskoslezský. V tomto kraji bylo záporné nejen saldo přirozené měny, ale i zahraniční a vnitřní migrace. V žebříčku krajů podle počtu obyvatel Moravskoslezský kraj nově sestoupil na čtvrtou příčku, zatímco třetím nejlidnatějším krajem Česka se stal (s ročním přírůstkem 3,3 tisíce osob) kraj Jihomoravský,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.

V průběhu roku se obyvatelům Česka živě narodilo 110,2 tisíce dětí. Bylo to o 2,0 tisíce méně než v roce 2019 a šlo o třetí pokles počtu narozených v řadě. V pozadí nižšího počtu narozených stojí měnící se věkové složení žen v reprodukčním věku a posun početně slabších ročníků do věku nejvyšší plodnosti. Úroveň plodnosti by podle předběžných výsledků měla zůstat na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Po dvouletém poklesu se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství, meziročně ze 48,2 na 48,5 %. K nárůstu celkového podílu přispěl zejména vyšší podíl narozených mimo manželství u prvorozených (z 57,3 na 58,1 %).