Pohádkou O klukovi a kometě tak odstartovala v roce 1965 unikátní česká tradice, kterou nyní Česká televize připomene sérií akcí pro veřejnost. Již tento víkend začne Večerníček putovat s regionálními projekcemi po kinosálech celé České republiky, na pátek 1. května je připraven den otevřených dveří ve studiích v Praze, Brně i v Ostravě a 30. května bude zahájena velká retrospektivní výstava, na které se podílí Národní galerie a Museum Kampa. Na obrazovky se v rámci oslav padesátého výroční chystají také zcela nové večerníčky i zrestaurované verze těch klasických.

„Večerníček je v evropském televizním světě unikátem. Stovky kvalitních literárních předloh, scénářů, výtvarných stylů a režijních přístupů, které za pět dekád vznikly, z něj zformovaly hrdého nositele odkazu české animátorské školy, která je dnes známá všude na světě. Na jedné straně to vnímám jako obrovskou výhodu, jelikož dnes máme na co navazovat, na druhé straně je to i velký závazek. A to nejen ve smyslu nároků, které máme na všechny nové příběhy, které na Kavčích horách vznikají, ale i ve smyslu péče o všech tři sta sedmdesát cyklů, které u nás za posledních padesát let vznikly,“ vysvětluje generální ředitel České televize Petr Dvořák. Česká televize tak kromě přípravy nových příběhů pracuje i na uchování kultovních večerníčků pro další generace. Do digitální podoby převedla již více než sto pohádkových cyklů, mezi nimi například příhody Maxipsa Fíka, loupežníka Rumcajse nebo Říkání o víle Amálce. Dalších padesát pohádkových cyklů digitalizací prochází. K padesátému výročí večerníčků se nyní v zrestaurované podobě a ve vysokém rozlišení představí jeden z těch nejoblíbenějších, Krkonošské pohádky. Digitalizovanou podobu dostalo také všech sedmatřicet epizod Boba a Bobka, které Česká televize odvysílá během květnového mistrovství světa v hokeji. A na Kavčích horách v těchto dnech rovněž vznikají kolorované epizody první, černobílé série Pohádek z mechu a kapradí.

Večerníček přivede na obrazovky Tatianu Vilhelmovou i komisaře Vrťapku