ČZU: Budeme pěstovat obilí ve sklenících?

13.03.2013 16:48 | Zprávy

Požadavky na výživu lidstva a vytváření biomasy pro průmysl tlačí zemědělství ke zvyšování produktivity. Taje však ve vyspělých zemích na hranicích svých možností. Uvedl to ve svém vystoupení na České zemědělské univerzitě mezinárodně uznávaný odborník prof. Dr. Karl Hurle (Universität Hohenheim, Německo), který obdržel 11. března 2013 čestný titul doctor honoris causa České zemědělské univerzity v Praze.

ČZU: Budeme pěstovat obilí ve sklenících?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Studenti, ilustrační foto

V rozhovoru po jednání slavnostní vědecké rady ČZU prof. Hurle řekl: „Ve třetím světě jsou stále ještě možnosti, jak produktivitu zvyšovat. Ve vyspělém světě bude zvýšení výnosů zemědělských plodin mnohem těžší, a pravděpodobně to platí i pro živočišnou oblast.  Dosáhli jsme úrovně, kterou pravděpodobně nebude možné překonat dosavadními postupy. Jsme na hranicích genetického potenciálu. Šlechtění je blízko hranic svých možností. Možná bude jedinou cestou opustit hospodaření na polích a rozvinout způsob, jakým pěstujeme květiny a zeleninu a uplatnit jej i pro další polní plodiny. Už dnes v Holandsku mají opakované „sklizně“ řezaných květin během jednoho roku, většina rajčat, paprik, které konzumujeme, pochází ze skleníků. Tento způsob umožňuje mnohem přesnější dávkování hnojiv, řízení vodního režimu i teploty, snadnou ochranu před škůdci, plevely i rozmary počasí. Všechny pěstební podmínky budou pod kontrolou. Zní to možná sofistikovaně až trochu futurologicky, ale opakuji, zeleninu již podobným způsobem pěstujeme a je úkolem tímto směrem orientovaných fakult, aby odpovědně promýšlely budoucnost.“

Vědecko-výzkumná práce profesora Karla Hurle zahrnuje oblasti biologie a ekologie plevelů, regulace zaplevelení, chování herbicidů v prostředí a ekotoxikologie. Jeho vědecké práce jsou významné zejména originálním pohledem a otevírají tak nové oblasti výzkumu na styčných plochách s dalšími vědními disciplínami, jako fyziologie rostlin, ekotoxikologie, molekulární ekologie, chemie ap.  Během své kariéry dlouhodobě působil na univerzitách v USA, v Kanadě. „Od roku 1996 působí jako hostující profesor na FAPPZ ČZU v Praze,“ vyzdvihl v laudatiu děkan FAPPZ prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. „Jeho úzká spolupráce s Katedrou agroekologie a biometeorologie naší fakulty napomohla rozvoji herbologie na našem pracovišti a jeho uznání mezinárodní vědeckou komunitou.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Jan Lipavský byl položen dotaz

Jak je možné, že někdo může zaútočit na infrastrukturu státu?

Jak to, že není lépe zabezpečena? Vy tvrdíte, že jste systém zdědil, ale to přeci není odpověď. Mohl jste ho změnit, posílit tak něco. A jak vůbec víte, že za útokem je Čína? A víte, čeho všeho se vlastně zmocnila? A ještě jedna věc, je pravda, že používáte Tik Tok, o kterém se ví, že je pod čínskou...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Policista roku 2024

7:14 Policie ČR: Policista roku 2024

Nejlepší policistky, policisté a zaměstnanci Policie České republiky převzali na Pražském hradě ocen…