V rozhovoru po jednání slavnostní vědecké rady ČZU prof. Hurle řekl: „Ve třetím světě jsou stále ještě možnosti, jak produktivitu zvyšovat. Ve vyspělém světě bude zvýšení výnosů zemědělských plodin mnohem těžší, a pravděpodobně to platí i pro živočišnou oblast.  Dosáhli jsme úrovně, kterou pravděpodobně nebude možné překonat dosavadními postupy. Jsme na hranicích genetického potenciálu. Šlechtění je blízko hranic svých možností. Možná bude jedinou cestou opustit hospodaření na polích a rozvinout způsob, jakým pěstujeme květiny a zeleninu a uplatnit jej i pro další polní plodiny. Už dnes v Holandsku mají opakované „sklizně“ řezaných květin během jednoho roku, většina rajčat, paprik, které konzumujeme, pochází ze skleníků. Tento způsob umožňuje mnohem přesnější dávkování hnojiv, řízení vodního režimu i teploty, snadnou ochranu před škůdci, plevely i rozmary počasí. Všechny pěstební podmínky budou pod kontrolou. Zní to možná sofistikovaně až trochu futurologicky, ale opakuji, zeleninu již podobným způsobem pěstujeme a je úkolem tímto směrem orientovaných fakult, aby odpovědně promýšlely budoucnost.“

Vědecko-výzkumná práce profesora Karla Hurle zahrnuje oblasti biologie a ekologie plevelů, regulace zaplevelení, chování herbicidů v prostředí a ekotoxikologie. Jeho vědecké práce jsou významné zejména originálním pohledem a otevírají tak nové oblasti výzkumu na styčných plochách s dalšími vědními disciplínami, jako fyziologie rostlin, ekotoxikologie, molekulární ekologie, chemie ap.  Během své kariéry dlouhodobě působil na univerzitách v USA, v Kanadě. „Od roku 1996 působí jako hostující profesor na FAPPZ ČZU v Praze,“ vyzdvihl v laudatiu děkan FAPPZ prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. „Jeho úzká spolupráce s Katedrou agroekologie a biometeorologie naší fakulty napomohla rozvoji herbologie na našem pracovišti a jeho uznání mezinárodní vědeckou komunitou.“