Česká krajina: Do rezervace divokých koní se vrací mateřídouška, černýš i první mravenčí zahrádka

31.08.2017 12:42 | Zprávy

Na obou pastvinách velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se letos objevily významné druhy bylin, které zde v předchozích letech buď chyběly, nebo byly velmi vzácné. Největší radost mají biologové z mateřídoušky, hvozdíku svazčitého, černýše rolního a nápadně žlutě kvetoucích omanů vrbolistých.

Česká krajina: Do rezervace divokých koní se vrací mateřídouška, černýš i první mravenčí zahrádka
Foto: ceska-krajina.cz
Popisek: Mateřídouška vejčitá

Hlavním důvodem zavedení pastvy velkých kopytníků v bývalém výcvikovém prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou byla obnova pestrých luk s vysokým počtem rostlinných druhů a jejich udržování přírodě blízkým způsobem. Původní předpoklady vědců se naplnily a výsledkem projektu je návrat rostlin, které na plochách, které předtím dvě desítky let zarůstaly, buď úplně vymizely, nebo výrazně ustoupily.

První dva roky pastvy, která začala v roce 2015, přinesly celkovou změnu vegetace. Ustupovaly druhově chudé a husté vysokostébelné porosty s nahromaděnou stařinou, tedy mrtvou rostlinnou biomasou. Naopak přibývalo krátkostébelných řídkých trávníků důležitých pro stepní organizmy. „Klíčový byl vznik mozaiky různě vysokých a hustých trávníků, což je důležitý předpoklad biologické rozmanitosti lučních a stepních biotopů,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Zřetelný je také výrazný nárůst květnatosti, tedy zvýšené zastoupení nektaronosných bylin, velmi důležitých pro hmyz. Ubývá naopak agresivních travin, jako je třtina křovištní nebo ovsík vyvýšený.

„Letos byly obě pastviny vůbec nejrozkvetlejší od začátku projektu. Luční porosty již získaly na pestrosti, takže na nich bylo možné sledovat střídání jednotlivých fenofází, tedy období, která jsou charakteristická kvetením určitých druhů,“ doplnil Miloslav Jirků.

To, které druhy právě kvetou, určuje v daném období barevné odstíny pastvin. Z jara se hlásí o slovo žlutozelený pryšec chvojka, modrofialový zběhovec lesní, bíle kvetou ptačince a snědek kochův, žluté mochny a místy také prvosenky. Počátkem léta je období bílých kopretin a fialových šalvějí, které plynule přechází ve žluté období třezalek, rýtu žlutého, úročníku bolhoje, štírovníku a svízele syřiťového, které zpestřují modré až fialové porosty vikví, čičorky pestré a hrachorů, růžové slézy a marulky i bílé koberce bílojetelů. Na vrcholu léta přichází bílé období divokých mrkví, bedrníků a řebříčku, mezi které se postupně přidávají různé druhy chrp s fialovými odstíny i několik druhů žlutě kvetoucích hvězdnicovitých.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Markéta Šichtařová byl položen dotaz

Jak je to doopravdy?

Dobrý den, znám vás jako ekonomku. Teď kandidujete na kandidátce SPD. Zajímá mě tak, zda souhlasíte s tím, co SPD tvrdí o Ukrajincích, že jako Češi chudneme na tom, že poskytujeme pomoc a azyl? Nebo kde je problém, proč je naše životní úroveň podprůměrná? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Festival Hrady CZ začíná svou tour na Točníku s Kabáty, Divokým Billem či Wanastowými Vjecmi

12:35 Festival Hrady CZ začíná svou tour na Točníku s Kabáty, Divokým Billem či Wanastowými Vjecmi

Na putovním festivalu dále vystoupí Richard Krajčo, Dymytry, Marpo a další interpreti a kapely