„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.
Právě rozsáhlé vědecké výzkumy, které se v rezervaci od počátku jejího vzniku realizují, ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnější rostliny na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm z let z pouhých 55 na 3109 rostlinek. „Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ popisuje průběh posledního sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 1700 procent.
Díky výborným výsledkům v péči o krajinu i atraktivní kombinaci s velkými kopytníkzy se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v EU i předních mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných v posledních letech v České republice. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Velký zájem vědců podle něj dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Právě uznání vědecké komunity je spolu s řadou prestižních ocenění satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonávat řadu nesnází a nepochopení. „Velmi nás těší, že se z původně okrajového, alternativního tématu stal během deseti let existence milovické rezervace jeden hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni. I díky tomu se z milovické rezervace stala výkladní skříň české ochrany přírody směrem předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí. To, že je na mezinárodních konferencích při nabídce těch nejvyhlášenějších přírodních lokalit z celé České republiky největší zájem právě o milovickou rezervaci, nás nesmírně těší,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Kromě dvou světových unikátů je milovická rezervace jedinečná v několika ohledech i na národní úrovni. Je první a s rozlohou 350 hektarů největší rezervací velkých kopytníků v Česku. Rezervace je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je zároveň největším souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v Česku, pokrytým přírodě blízkými suchými loukami a lesy.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Ochranářskou společnost Česká krajina založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID. Za projekt návratu velkých kopytníků obdržel v roce 2019 prestižní Cenu Josefa Vavrouška. Více informací najdete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
