„Zubři patří k nejohroženějším druhům zvířat v Evropě, na počátku 20. století je lidé téměř zcela vyhubili. Díky záchranným projektům na návrat těchto velkých kopytníků do krajiny je možné dnes u nás zubra vidět nejen v zoologických zahradách, ale žije i "polodivoce" ve svém přirozeném prostředí. Zubři do naší krajiny po staletí patřili, a je proto dobře, že se do ní v posledních letech vracejí a pomáhají tak mimo jiné zachovat cenná travní společenstva v České republice. Nejnovějšímu přírůstku do milovického stáda - zubří slečně Tule přeji, aby v duchu svého jména mohla svůj vegetariánský život na místních travinách vést bez konfliktů, které poznali její předci při střetech s člověkem,“ uvedl ministr Richard Brabec.
Zubři se nacházejí v části rezervace, která sousedí s městem Benátky nad Jizerou. „Dnešní křtiny zubřího mláděte jsou hlavně signálem do budoucnosti. Adaptabilnost a další rozšiřování stád velkých kopytníků potvrzuje smysluplnost a naplňování projektu, kdy se vracíme k obnově původní vegetace v této přírodně cenné a těžce zkoušené lokalitě,“ navázal starostka Benátek nad Jizerou Jaroslav Král.
Jméno Tula vybrali čtenáři internetového portálu iDnes. Z přibližně čtyř stovek návrhů se jich na tom vítězném shodlo patnáct. Toto mezinárodní ženské jméno má podle autorů návrhu význam klidná a pokojná. Ve finštině toto jméno údajně znamená „vítr“, ve filipínštině „báseň“, v mongolštině je odvozeno od základu „překonávat“ a foneticky může vycházet z dívčího řeckého jména Fotoula. „To, že se zubři a další druhy velkých kopytníků v rezervaci rozmnožují, potvrzuje, že tu našli výborné podmínky,“ podotkl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Zubří samička se narodila 26. května loňského roku. Její matka přijela březí již z polské rezervace, odkud pochází. „Mláděti se velmi dobře daří a výborně se začlenilo do hierarchie stáda. Pro někoho může být překvapivé, že jako jeho nejmladší člen není na společenském žebříčku skupiny nejníže. Je to dáno také tím, že jeho matka je ve stádě dominantní samicí,“ konstatoval Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled v rezervaci.
Také podle něj je úspěšný projekt závazkem do budoucnosti. „Jak přibývá mláďat, je stále důležitější rezervaci včas rozšířit. Během své dvouleté existence přinesla pastva velkých kopytníků tak pozitivní výsledky, že je nyní zřejmé, že může výrazně pomoci se záchranou a zvýšením stavů mnoha ohrožených druhů i v dalších částech bývalého vojenského prostoru. Navíc je velmi pozitivní, že rezervace získala velkou podporu veřejnosti i místních a často velmi různorodých organizací, od lesníků, přes myslivce až po kluby branné činnosti a vojenské historie. I tím je tento projekt unikátní,“ dodal Karel Bendl.
„Město Benátky nad Jizerou podporuje a bude podporovat úsilí o šetrný přístup k přírodním hodnotám bývalého Vojenského výcvikového prostoru Mladá,“ připojil Jaroslav Král. Rezervace se stala prvním místem na světě, kde žijí všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy. V bývalém vojenském prostoru se v současnosti nachází rezervace na 160 hektarech. Nyní tam na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a sedmnáct hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých zpětně šlechtěných praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. Nyní je proto potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy.
Projekt vznikl díky podpoře ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny, Státního fondu životního prostředí a Středočeského kraje. Na jeho realizaci přispěly také soukromé společnosti, nadace i veřejnost.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
