„První tůně v této části rezervace jsme vytvořili již v roce 2015, předtím, než jsme do lokality přivezli divoké koně a zubry. Velmi dobře se osvědčily. Staly se po velkou část roku nejen vyhledávaným napajedlem pro velké kopytníky, ale i pro divoká prasata nebo srnčí zvěř. Začaly se v nich také vyskytovat vzácné druhy korýšů, jako listonoh letní nebo žábronožka letní,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Před třemi lety financoval vytvoření tůní Státní fond životního prostředí v rámci Operačního programu životní prostředí.

Nové tůně vznikly v rozšířené části rezervaci. Mají přispět k tomu, aby zvířata rovnoměrněji využívala celý prostor pastviny a spásala vegetaci i v jejích odlehlejších částech.

I když tůně zachycují jen dešťové srážky a tající sníh, voda se v nich obvykle drží několik měsíců. Přestože v létě úplně vysychají, dokáží vzácní živočichové, jako listonozi a žábronožky, toto nepříznivé období přežít a ožijí znovu v době, kdy se tůně naplní vodou. 

Rezervaci letos zasáhl čtvrtý rok sucha po sobě. I proto je vznik nových tůní jednou z cest, které pomohou zadržet vodu v krajině. V budoucnu chtějí ochranáři s budováním tůní v dalších částech rezervace pokračovat.

Bývalý vojenský prostor se v roce 2015 stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytovaly všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy: divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. I díky tomu má projekt celosvětovou publicitu na pěti kontinentech, mimo jiné v New York Times, Washington Post, BBC, Sicence, Der Standard a dalších médiích. Stal se tak celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let.   
 
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Psali jsme:

Česká krajina: Zaměstnanci Hello bank! napekli snídani, výtěžek věnovali rezervaci velkých kopytníků

Česká krajina: Vyschlé přehrady i rybníky. Letošní rok ukázal, že jako ochrana před suchem nefungují

Česká krajina: Divocí koně vracejí do krajiny drobnou zvěř, která jinak z české přírody mizí

Česká krajina: Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.