Od začátku roku 2027 by měl být spuštěn systém EU Emissions Trading System 2 (dále jen ETS 2), jehož záměrem je prostřednictvím emisních povolenek zpoplatnit emise skleníkových plynů na celoevropské úrovni ze silniční dopravy, vytápění budov a produkce malých energetických a průmyslových podniků. Navazuje tak na systém EU ETS 1[1] zavedený v roce 2005, který zpoplatňuje velké emitenty, zejména energetiku a těžký průmysl. Od roku 2027 by celý systém měl celkově pokrývat až 85 % emisí skleníkových plynů v Evropě. Mimo něj by mělo zůstat pouze zemědělství a odpadové hospodářství. Cílem tohoto boxu je odhadnout dopady zavedení ETS 2, jakkoliv je kvantifikace momentálně zatížena řadou nejistot.
Systém ETS 2 včetně stanovení ceny povolenky bude fungovat odděleně od systému EU ETS 1. Aktuální unijní legislativa předpokládá, že pokud průměrná cena emisní povolenky překročí 45 EUR/t CO2 ve stálých cenách roku 2020, budou do oběhu s určitým zpožděním uvolněny další povolenky, aby se zamezilo jejímu nadměrnému růstu. Povolenky nebudou nakupovat jednotlivé domácnosti a podniky, ale velcí dodavatelé paliv, kteří je následně promítnou do svých cen vůči spotřebitelům a odběratelům. Množství povolenek v oběhu by se mělo obdobně jako u systému EU ETS 1 každým rokem snižovat. Pokud by v době před spuštěním (v první polovině roku 2026) panovaly na trhu mimořádně vysoké ceny energií, mělo by být spuštění odloženo na rok 2028[2].
Která opoziční tvář zatím dělá nejlepší kampaň?Anketa
Pro odhad dopadů ETS 2 do domácí inflace vycházíme z maximální ceny povolenky v cenách roku 2020 ve výši 45 EUR. Ta se ale postupně navyšuje o průměrnou inflaci HICP v EU27, která v roce 2024 oproti roku 2020 činila 22,6 %. Za předpokladu 2% inflace pro další roky by výsledná limitní úroveň pro cenu povolenky byla na začátku roku 2027 oproti roku 2020 vyšší o cca 28 %, tedy okolo 57 EUR.
V případě, že by cena povolenky byla v roce 2027 na limitní úrovni, tedy 57 EUR/t CO2, domácí spotřebitelské ceny by se skrze zdražení plynu, pohonných hmot a uhlí mohly zvýšit o 0,9 procentního bodu. S tímto odhadem je však spojena velká nejistota. V současné době totiž členské státy EU žádají Evropskou komisi o zásadní změny v obchodování s emisními povolenkami v systému ETS 2. Další nejistota panuje také kolem možných kompenzací ze strany české vlády a jejich případného promítnutí do spotřebitelských cen. Proto prognóza pracuje s polovičním prvotním dopadem ve výši 0,4 procentního bodu a druhotným dopadem 0,2 procentního bodu. Měnová politika v základním scénáři reaguje pouze na druhotný dopad.
Vedle toho panují další nejistoty související s obchodní a cenovou strategií dodavatelů paliv. V ČR zatím neexistuje právní rámec, který by upravoval, jak dodavatelé paliv budou obchodovat s povolenkami a jak je zahrnou do svých koncových cen. Dodavatelé plynu tak například v poslední době omezují uzavírání smluv s fixní cenou na období delší než dva roky, případně do smluv vkládají doložky zohledňující budoucí ceny povolenek.
Z aukcí emisních povolenek ČR získá dodatečné peněžní prostředky, které budou využity na zatím nespecifikovaná kompenzační opatření dotčeným ekonomickým subjektům. Dále bude rok před spuštěním ETS 2 na úrovni EU vytvořen Sociální klimatický fond, do kterého členské státy EU budou povinně odvádět část svých emisních povolenek. Prostředky z něj budou použity na kompenzaci negativních dopadů růstu cen paliv. Státy přitom na čerpání tohoto unijního finančního zdroje budou muset vypracovat Sociální klimatický plán. K výdajům z fondu přispějí vlastními zdroji minimálně z 25 %. V ČR momentálně probíhá příprava plánu, který však bude Evropskou komisí schválen až při plně transponované směrnici ETS 2 do národní legislativy, k čemuž zatím nedošlo.
Nastavení kompenzačních mechanismů a načasování jejich spuštění bude mít spolu s cenou emisních povolenek zásadní vliv na to, jak zavedení ETS 2 ovlivní finanční situaci českých domácností. Dopad na domácnosti bude přitom nerovnoměrný v závislosti na využívání energeticky úsporného bydlení a hromadné či individuální automobilové dopravy.
Poznámky:
[1] V systému ETS 1 jedna povolenka (European Emission Allowance) opravňuje držitele k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství oxidu dusného nebo perfluorovaných uhlovodíků. Každý rok EU vydává určité množství povolenek, přičemž tzv. emisní strop se v průběhu let rovnoměrně snižuje. Podniky zapojené do systému si kupují povolenky buď v aukci (a následně s nimi mohou obchodovat na burze), navzájem mezi sebou, nebo je dostávají v určitém množství zdarma.
[2] Cena plynu TTF (Title Transfer Facility, virtuální obchodní uzel v Nizozemsku) by však v tomto případě musela být vyšší než zhruba 107 EUR/MWh, nebo cena ropy Brent vyšší než přibližně 160 USD/barel. což se nyní nejeví jako pravděpodobné. Systém ETS 2 umožňuje výjimky pro podniky a domácnosti v případě, že jsou národní legislativou zatíženy daní z oxidu uhličitého, která je vyšší než cena emisní povolenky. V ČR tato daň z oxidu uhličitého neexistuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
