Motiv dvou známek, které jsou součástí aršíku, tvoří emblémy čtyř československých perutí a František Peřina, jeden z tehdejších nejvýznamnějších československých bojových pilotů, s letadly RAF v pozadí. Motivy dvou obálek prvního dne vydání (FDC) jsou František Peřina a běžící piloti. Výtvarný návrh připravili Eva Hašková a Jan Maget, rytcem FDC je Bohumil Šneider. Razítka prvního dne vydání stylizovaně znázorňují letadlo RAF a vlajku československých pilotů.

Činnost československého letectva v jednotkách britské Royal Air Force (RAF) hrála během druhé světové války podstatnou roli v boji proti německému nacismu. Odchod letců do zahraničního odboje ovšem nebyl jednoduchý, mnoho z nich nejprve odešlo do Polska. Zde byla část pilotů, kteří neodešli do Francie, přijata do letectva, kde pomáhali bojovat proti hrozbám nacistického Německa. Teprve v prosinci 1939 bylo několik československých letců včleněno do francouzských jednotek a následně přesunuto k dalším bojům do Velké Británie, kde v rámci RAF rychle vznikaly útvary československých letců, ještě před podepsáním příslušné smlouvy s vládou Spojeného království. Během krátké doby zde československá vláda sestavila čtyři perutě: 310. československá stíhací peruť RAF, 311. československá bombardovací peruť RAF, 312. československá stíhací peruť RAF a 313. československá stíhací peruť RAF. Po porážce Francie byla dalším cílem agrese nacistického Německa právě Velká Británie. K největším úspěchům československých bojovníků v barvách RAF patří mimo jiné 365 sestřelených (či silně poškozených) nepřátelských letadel a 6 sestřelených řízených střel V1. V průběhu 2. světové války ztratilo život 531 příslušníků československého letectva a mezi nejúspěšnější československé letce patří Karel Kuttelwascher, Josef František, Alois Vašátko, František Peřina, Otto Smik, Josef Stehlík, Miroslav J. Mansfeld, Leopold Šrom, Václav Cukr a Otmar Kučera.