„Nebyl jsem smutný, že jsem si do té chvíle dělal v Ekvádoru jen osobní rekordy. Hřálo mne vědomí, že se pořád zlepšuji. Do finále jsem postoupil s pátým nejlepším časem a trenérka Alexandra Erlebachová mne v polední pauze házela do pohody. Říkala, ať jsem hlavně v klidu, ať mám z té padesátky radost, že je to můj poslední závod, tak ať dám do něj úplně všechno, co ve mně je. A abych se opravdu zklidnil, objednala mi dvě kávy. Na startu jsem si v duchu opakoval, že musím zaplavat co nejlépe, v největší frekvenci, a své soupeře jsem proto nevnímal. V cíli zavládla obrovská úleva. Byl jsem šťastný. Vždyť je to můj největší úspěch v kariéře!“ radoval se Vladimír Hlaváč po stříbrném úspěchu.

Adéla Míková si poslední den ve vodě plaveckého klubu Deportivo Diana Quintana připsala osobák na 200 metrů prsa 3:22,81 (ten starý měla bezmála o pět sekund pomalejší, 3:27,31), ale v rozplavbách dohmátla v součtu časů všech zúčastněných žen jako devátá a do finále nepostoupila.

Atletkám štěstí také nepřálo. Na osmistovce zaostala Kateřina Husáková vinou zdravotních problémů daleko za svými možnostmi a skončila sedmá, ve skoku do dálky zvládla Tereza Titěrová 464 cm, což ji odsoudilo na nepopulární čtvrté místo – a zároveň zůstala o 6 cm za paralympijským limitem. Druhá Češka Veronika Skuhrovská skončila šestá výkonem 455 centimetrů (i v jejím případě zaúřadoval zdravotní handicap, a sice bolavé koleno) a jen tři centimetry ji dělily od páté pozice.