V podmínkách střední Evropy není možné průběh počasí a jeho projevů na dobu několika týdnů či měsíců odhadovat. Bohužel zkušenosti i řada vědeckých studií prokazují, že v našich podmínkách je hlavním faktorem vzniku sucha velká variabilita chodu srážek, která v horizontu několika týdnů zcela smazává vliv počátečních podmínek v podobě množství sněhu před jarním táním či v podobě nasycení krajiny. Proto nelze ani spolehlivě s předstihem predikovat vznik sucha v letním období.

V roce 2015 byla ČR postižena suchem. Podrobné vyhodnocení je ve zprávě vydané v prosinci 2015 zde. V minulosti se však vyskytlo několik epizod víceletého sucha (např. 1971–1973, 1982–1984, 1989–1992 na Moravě až 1994). I když nelze určit budoucí vývoj srážek, lze zhruba posoudit, v jakém stavu jsou zásoby vody na počátku května 2016, a to i ve srovnání se situaci na počátku května v roce 2015.

V obou letech byly jarní odtoky podprůměrné vzhledem ke sněhově chudým zimám, kdy hlavní fáze tání byla výrazně posunuta k počátku roku, a vrchol vodnosti tak nastal o jeden až dva měsíce dříve, než je obvyklé. Srážkově byla zima 2014/2015 spíše suchá, zejména v Čechách. Zima 2015/2016 byla z hlediska srážek spíše průměrná, nesnížila tak celkový srážkový deficit z předchozího období (viz obrázek), avšak v únoru dočasně přerušila akutní stav sucha i na povrchových a podzemních vodách. 

Z hlediska zemědělského sucha lze konstatovat, že došlo k doplnění vody v půdě a míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0–40 cm je přibližně stejná jako před rokem, i když jinak územně rozložená. Během roku byla změněna barevná škála, avšak v obou případech je převládající část území ve stupni 2 až 3 (nízká až středně velká míra ohrožení).