Vydání významně přispívá ke správné interpretaci Janáčkových varhanních děl. Řídí se striktně Janáčkovým rukopisem a jeho osobitým způsobem zápisu. Nepřepisuje enharmonicky notový text ani neupravuje autorovu nástrojovou stylizaci.

Publikace, která disponuje i podrobnou vydavatelskou zprávou, nabízí všech šest skladeb, které Janáček, výborný varhaník a znamenitý improvizátor, pro varhany napsal. Jsou to Tři skladby (Předehra, Varyto a Chorální fantasie) z doby studií na pražské varhanické škole, které vznikly v roce 1875, Skladby pro varhany s podtitulem č. 1 a č. 2 z roku 1884 a nejznámější Sólo z Glagolské mše z roku 1926. V VII. části této mše jsou varhany exponovány samostatně a tvoří spojnici mezi mystickým „Agneče božij“ a závěrečnou orchestrální „Intrádou“. Janáček ji nazval „Varhany solo“.