Vysoký počet zemřelých byl odrazem zhoršených úmrtnostních podmínek. Naděje dožití při narození (očekávaná průměrná délka života) druhým rokem v řadě klesla, přičemž v roce 2021 ještě výrazněji než v roce 2020. Mužům se vloni zkrátila o 1,2 roku na 74,1 roku, ženám o 0,9 roku na 80,5 roku. Ve srovnání s hodnotou pro rok 2019 byla u mužů kratší o 2,2 roku, u žen o 1,6 roku. Její výše se tímto vrátila na úroveň o více než desetiletí zpět.

„Zatímco v prvním covidovém roce zůstala nejčastější příčinou smrti chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 zaujmul druhé místo, v roce 2021 již smutnou první příčku převzal covid-19. V jeho důsledku zemřelo bezmála 25,5 tisíce osob, tedy 18 % všech zemřelých,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Oproti roku 2020 bylo úmrtí na covid-19 vloni téměř o 15 tisíc více. Druhá nejčetnější příčina smrti – chronická ischemická choroba srdeční – stála za 13 % úmrtími (18,1 tisíce), cévní onemocnění mozku na třetím místě bylo příčinou smrti u 5 % zemřelých (7,1 tisíce).

Covid-19 (popř. multisystémový zánětlivý syndrom související s onemocněním covid-19) byl v roce 2021 nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, i když u mužů hrál stejně jako v roce 2020 větší roli. „Za základní příčinu smrti byl covid-19 určen u 14,7 tisíce zemřelých mužů a u 10,8 tisíce zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Mezi zemřelými mladšími čtyřicátníky dosahoval jeho podíl mezi základními příčinami smrti 10 %, s rostoucím věkem se zastoupení covidu na všech úmrtích zvýšilo až na pětinu zaznamenanou u zemřelých šedesátníků, sedmdesátníků a osob 80-84letých.