Český statistický úřad: Lidé se stěhují z velkých měst do okolních okresů

V rámci stěhování mezi okresy byly vždy nejvýznamnější pohyby obyvatel mezi velkými městskými regiony a jejich zázemím. Před revolucí se stěhovalo více lidí směrem do center, v 90. letech začaly převládat proudy stěhování z velkých měst do zázemí. Vnitřní migraci dodnes dominují pohyby tří směrů: z Hlavního města Prahy do okresů Praha-východ a Praha-západ a z Brna-města do okresu Brno-venkov. Obdobně probíhá četné vzájemné stěhování v Moravskoslezském kraji mezi okresy Ostrava-město a Karviná a v Plzeňském kraji mezi okresy Plzeň-město a Plzeň-sever a Plzeň-jih. „Přestože se lidé ve velké míře vystěhovávají z měst do okolních okresů, za posledních pět let v absolutním vyjádření nejvíce vzrostl počet obyvatel Hlavního města Prahy. Mezi začátky let 2011 a 2016 se navýšil o 33 tisíc. Díky stěhování zde přibylo 23 tisíc lidí, určující přitom bylo stěhování zahraniční,“ upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Počet obyvatel jednotlivých okresů se mění primárně vlivem stěhování. Např. na Berounsku byl růst počtu obyvatel za posledních pět let způsoben migrací z 92 %, na Nymbursku z 90 %. „Výrazné přírůstky počtu obyvatel v jednotlivých obcích bývají převážně důsledkem nové výstavby. Počet obyvatel tak prvotně roste díky stěhování, případně následně i zvýšením počtu narozených dětí,“ komentuje detailnější data Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Významný růst počtu obyvatel i dokončených bytů byl patrný např. v Milovicích a v Jesenici. Na východě od Prahy se v uplynulých letech rozrostly také Nupaky, Květnice či Doubek, na severu Bašť a Nová Ves, na západě Chýně.

Více než polovina okresů však v posledních pěti letech obyvatele ztratila. Nejvýznamněji klesl počet obyvatel na Karvinsku (o 4,4 %) a Jesenicku (o 3,5 %). V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel v okresech Karviná (-11,7 tis.), Ostrava-město (-7,5 tis.) a Bruntál (-3,0 tis.).

„Samotná Ostrava tak již není 300tisícovým městem jako před pěti lety. Na počátku letošního roku měla podle bilance ČSÚ necelých 293 tisíc obyvatel, o 1,5 tisíce méně než o rok dříve. Téměř o tisíc obyvatel přišel během roku 2015 také Havířov, Karviná o 800,“ uvádí Radek Havel z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Naopak druhým rokem posílila Olomouc, čímž se k 1. lednu 2016 znovu vrátila nad 100tisícovou hranici počtu obyvatel. Více informací o počtu obyvatel v jednotlivých obcích České republiky naleznete v právě vydané publikaci.

Okres

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

Český statistický úřad , ČSÚ

autor: PV

JUDr. Daniela Kovářová byl položen dotaz

Myslíte, že nejdiskriminovanější skupinou jsou senioři?

Určitě jejich pozice není dobrá, ale jsou na tom hůře, než matky s dětmi, obzvláště pokud jde o samoživitelky? V jejich případě se i s ohledem na rodinu a na podmínky, které si zaměstnavatelé kladou dost diskriminováni, navíc senioři (důchodci) mají aspoň většinou dobré důchody, ať mi nikdo netvrdí,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: