Na každou jednotlivou osobu v domácnosti připadal za rok 2019 průměrný čistý příjem 209,8 tisíc korun, tedy o 14 700 korun více než v roce předchozím. Po očištění o inflaci to znamená reálný nárůst příjmů o 4,7 %.

Vzhledem k rostoucím příjmům stoupla také hranice, od níž se odvozuje míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta se liší podle jednotlivých typů domácností. Pro jednotlivce například činila 13 640 korun a u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o 28 644 korun na domácnost za měsíc. Podíl osob, které se ocitly pod uvedenou příjmovou hranicí, klesl z 10,1 % na 9,5 %. „Tento evropský ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale odráží rozdělení příjmů v dolní polovině populace v každé jednotlivé zemi. Z dat vyplývá, že v roce 2019 příjmy u deseti procent domácností s nejnižšími příjmy rostly rychleji než u středně příjmových kategorií obyvatel,“ vysvětluje Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Meziročně rovněž ubylo osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech. To jsou ty, které si nemohou dovolit z finančních důvodů určitý počet z předem stanovených položek. Z výsledků šetření vyplynulo, že materiálně deprivované domácnosti si v první řadě nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný (30 %), dále si pak zhruba pětina domácností nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 12 000 Kč a týdenní dovolenou.

Část otázek se týkala také zadlužení domácností. Hypoteční nebo jiný úvěr na bydlení uvedlo 17 % domácností, jakoukoli jinou půjčku pak připustilo necelých 14 % domácností. „Většina úvěrů se týkala pořízení nebo vylepšení bydlení. Každá druhá domácnost s úvěrem si jej vzala na koupi nemovitosti, necelá pětina si pak půjčila peníze na zařízení bytu, nový nábytek či spotřebiče nebo na rekonstrukci a modernizaci interiéru,“ uvedla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Mimořádná situace, vzniklá v souvislosti s šířením onemocnění Covid-19, se projeví na příštích výsledcích šetření.

Publikace je k dispozici na webových stránkách ČSÚ ZDE