Český statistický úřad: Růst reálných příjmů i výdajů domácností zrychloval

Nefinanční podniky: ziskovost ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostla

Míra zisku[1] ve 4. čtvrtletí byla 49,8 %, což je o 0,2 procentního bodu (p. b.) více než v předchozím čtvrtletí a o 0,1 p. b. více než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků vzrostly meziročně o 8,5 %. Míra investic[2] se zvýšila proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 p. b. a dosáhla 30,0 %. Meziročně klesla o 0,2 p. b.

Domácnosti: reálný příjem ve 4. čtvrtletí vzrostl o 1,4 %

Reálné příjmy domácností na obyvatele[3] vzrostly ve 4. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 1,4 %, meziročně o 4,8 %. Reálná spotřeba domácností na obyvatele[4] rostla mezičtvrtletně mírně rychlejším tempem, tedy o 1,5 % a meziročně o 5,6 %.

Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření[5] byl 26 835 Kč, z toho 5 051 Kč[6] tvořily individuální služby a zboží[7] poskytnuté vládními institucemi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání[8] dosáhl ve 4. čtvrtletí hodnoty 32 887 Kč[6] a oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,1 %, meziročně o 5,4 %.

Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele v nominálním vyjádření9 dosáhla částky 24 566 Kč[6].

Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla nižší míra úspor[10], a to 10,4 %. Míra investic v sektoru domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,3 p. b. a dosáhla 8,3 %.

Nefinanční podniky v roce 2017: růst mzdových nákladů o 8,4 %

Míra zisku[1] v roce 2017 klesla na 49,4 %, což bylo o 1,1 p. b. méně než před rokem. I tak zůstala míra zisku v ČR vysoce nad průměrem Evropské unie, kde dosahuje přibližně 40 %. Absolutně však zisky stále rostou. Důvodem snížení míry zisku byl rychlejší růst mzdových nákladů, které vzrostly meziročně o 8,4 %. Míra investic2 se proti roku 2016 mírně zvýšila o 0,2 p. b. a dosáhla 29,4 %.

Míra zisku a investic nefinančních podniků v %

	1. čtvrtletí	2. čtvrtletí	3. čtvrtletí	4. čtvrtletí	Rok 2017
Míra zisku	49,3	49,2	49,6	49,8	49,4
Míra investic	28,6	29,1	29,4	30,0	29,4

Domácnosti v roce 2017: reálný příjem vzrostl o 3,9 %

Reálné příjmy domácností na obyvatele[3] vzrostly proti roku 2016 o 3,9 %. Reálná spotřeba domácností na obyvatele4 rostla o 0,8 p. b. rychlejším tempem, tedy o 4,6 %.

Reálné příjmy a výdaje domácností, meziroční změna v %

	1. čtvrtletí	2. čtvrtletí	3. čtvrtletí	4. čtvrtletí	Rok 2017
Reálné příjmy	2,3	2,4	3,7	4,8	3,9
Reálná spotřeba (výdaje)	3,2	3,3	4,1	5,6	4,6

Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření[5] byl 24 842 Kč, z toho 4 372 Kč tvořily individuální služby a zboží[6] poskytnuté vládními institucemi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání[8] dosáhl v roce 2017 hodnoty 30 806 Kč a oproti roku 2016 se reálně zvýšil o 5,1 %.

Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele v nominálním vyjádření9 dosáhla částky 22 925 Kč.

Míra úspor[10] v roce 2017 dosáhla 10,5 % a byla o 0,8 p. b. nižší než v roce 2016. Míra investic sektoru domácností v roce 2017 dosáhla 8,8 % a byla tak stejná jako před rokem.

Vztah k zahraničí v roce 2017: zisky ze zahraničních investic[11] přesáhly 421 mld. Kč

Odliv důchodů ze zisků náležící zahraničním vlastníkům korporací představoval 8,3 % HDP. Ve formě dividend bylo do zahraničí vyplaceno necelých 270 mld. Kč a reinvestováno bylo více než 151 mld. Kč. Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR.

Na druhou stranu byl odliv důchodů ze zisků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména úroky a příjmy ze zaměstnání. Negativní saldo prvotních důchodů se zahraničím dosáhlo 285,4 mld. Kč a bylo tak o 20 mld. Kč nižší než před rokem.

V reálném vyjádření vzrostl hrubý národní důchod v roce 2017 o 4,4 %.

Hrubý disponibilní důchod za celou ekonomiku v reálném vyjádření vzrostl v roce 2017 o 4,5 %.

Zpřesnění odhadu HDP

Při sestavení sektorových účtů za 4. čtvrtletí 2017 byly zapracovány i nové údaje za sektor vládních institucí, což vedlo ke zpřesnění odhadu temp růstu hrubého domácího produktu (HDP). HDP vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 5,5 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,8 %. HDP v roce 2017 vzrostl o 4,6 %. Časové řady o tvorbě a užití HDP naleznete na webových stránkách zde.

Poznámky:

[1] Míra zisku nefinančních podniků je definována jako podíl hrubého provozního přebytku k hrubé přidané hodnotě (B.2g/B.1g). Tento ukazatel reprezentuje ziskovost výrobních faktorů z výrobního procesu.

[2] Míra investic nefinančních podniků je definována jako podíl hrubé tvorby fixního kapitálu k hrubé přidané hodnotě (P.51g/B.1g). Tento ukazatel vyjadřuje podíl investic do nefinančních aktiv (budovy, stroje aj.) a hodnoty vytvořené v průběhu výrobního procesu.

[3] Reálné příjmy domácností na obyvatele jsou definovány jako podíl upraveného hrubého disponibilního důchodu domácností v nominálním vyjádření a středního stavu obyvatelstva a přeceněný deflátorem (cenovým indexem) výdajů na konečnou spotřebu domácností.

[4] Reálná spotřeba domácností na obyvatele je definována jako podíl skutečné konečné spotřeby domácností v nominálním vyjádření a středního stavu obyvatelstva a přeceněný deflátorem (cenovým indexem) výdajů na konečnou spotřebu domácností.

[5] Průměrný měsíční příjem domácnosti na osobu v nominálním vyjádření je definován jako podíl upraveného disponibilního důchodu domácností a středního stavu obyvatelstva.

[6] Sezónně neočištěný údaj.

[7] Individuální služby a zboží poskytnuté domácnostem vládními institucemi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD) představují hodnotu výrobků a služeb poskytnutých ve formě zdravotní a sociální péče, vzdělání, bydlení apod. Jsou to zejména naturální dávky související se zdravotním pojištěním (platby za zdravotní pomůcky, lékařské, zubní ošetření, operace apod.) hrazené zdravotními pojišťovnami těm, kdo toto zboží a služby poskytují. Naturální sociální transfery (D.63) dále zahrnují věcné dávky poskytované obcemi (včetně refundací schválených výdajů domácností za určité druhy výrobků a služeb) a veškeré hodnoty netržních služeb vládních institucí a NISD poskytnutých pro individuální spotřebu. Stejná částka je v sektoru domácností imputována na straně příjmů (upravený disponibilní důchod) i na straně výdajů (skutečná konečná spotřeba domácností).

[8] Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání je definován jako podíl mezd a platů za národní hospodářství (D. 11) v průměru za měsíc a počtu zaměstnanců přepočtených na plný úvazek. Ukazatel mezd a platů zahrnuje veškeré příjmy ze zaměstnání, a to v peněžní i naturální podobě (zaměstnanecké benefity), bez ohledu na to, jestli byly oficiálně přiznány, nebo ne. Ukazatel počtu zaměstnanců na plný úvazek zahrnuje veškeré formy zaměstnání, formální i neformální. Jsou zde zahrnuty i různé formy dohod. Do propočtu nejsou zahrnuty úvazky pracujících majitelů firem, kteří se dle definic národního účetnictví zahrnují do kategorie zaměstnanců.

[9] Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele v nominálním vyjádření je definována jako podíl skutečné konečné spotřeby domácností a středního stavu obyvatelstva.

[10] Míra úspor domácností je definována jako podíl hrubých úspor a hrubého disponibilního důchodu se zahrnutím úpravy o čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů (B.8g/(B.6g+D.8)). Hrubé úspory představují část hrubého disponibilního důchodu, který nebyl spotřebován ve formě výdajů na konečnou spotřebu.

[11] Zisk ze zahraničních investic se skládá z vyplacených dividend a reinvestovaných zisků. Dividendy se vztahují k hospodářskému výsledku předchozího období, tudíž reinvestovaný zisk je doplňkem výsledku hospodaření běžného období a může dosahovat i záporných hodnot. V součtu tyto dvě složky představují zisk náležející zahraničním vlastníkům.